Sumeček – vousatý nezmar

Málokterý rybář se může pochlubit většími úlovky sumečka amerického (Ameiurus nebulosus) anebo sumečka černého (Ameiurus melas). Jsou sice známé větší úlovky na řece Tisa, ale to je pouze věc náhody, protože žádný rybář nejde k vodě s tím, že tento invazivní druh ryby uloví v rekordní délce.

text: Stanislav Géci

Časté záběry sumečků, kteří se vrhající na nástrahy určené pro kaprovité nebo dravé ryby, znechutí některým rybářům lov. Proti sumečkům brojí mnohé organizace, zejména na jihovýchodě Slovenska.

Speciální závody v lovu sumečků, například ty u Stredy nad Bodrogom, situaci neřeší, ale soutěžící odcházejí aspoň s pocitem, že z revíru odstranili několik desítek kil sumečků o délce 7 až 10 cm. Zorganizování takového závodu je v mezích slovenské rybářské legislativy tím lepším řešením.

To, co si dovolí naši kolegové v Maďarsku, kteří sumečky loví do různých pastí – klícek a vrší – by bylo i na Slovensku z hlediska efektivity na první pohled možná lepším řešením, ale už by to bylo za hranou zákona.

Úplně za hranou zákona jsou, naštěstí vzácné, snahy některých rybářských organizací vysadit do sumečky přemnožené vody okounka pstruhového (Micropterus salmoides). V tomto případě se jedná o jednoznačný systém pokus – omyl.

Hospodář z rybářské organizace ve Strede nad Bodrogom Tibor Krajnik nás dokonce upozornil na praxi, kterou objevil v maďarských odborných médiích – úmyslné nakažení sumečka specifickou plísní, která postihuje ústní dutinu a ryba následně hyne hlady. Nepodařilo se zjistit, o jak rozšířenou praktiku se jedná, ale tento způsob likvidace živočicha je nehumánní a neetický!

Příroda si poradí sama

Příroda se občas dokáže regulovat sama. Z nedávné minulosti známe případy, v nichž konkrétní druh v rámci autoregulace snížil svůj početní nárůst. V paměti mnohých rybářů je velký úhyn ježdíka v přehradní nádrži Liptovská Mara.

Podobný osud ježdíka potkal také v nádrži Ružín u Košic, kde byl menší úhyn zaznamenán také u okouna a candáta. Při pitvě bylo zjištěno krvácení na žábrách a dr. Peter Košuth z košické veterinární univerzity potvrdil specifického parazita v žábrech.

Hromadný úhyn candáta na vodní nádrži Zemplínská šírava v létě 2014 v množství několika stovek kusů způsobil na toto roční období nevídaný výskyt kapřivců (korýš, který coby vynikající plavec doplave k rybě a vysává jí krev) a v žábrách byli nalezeni paraziti z rodu Ergasilus (chlopek) a dalšími druhy parazitů byly napadeny oči.

V červnu 2011 jsme po ohlášení úhynu sumečka na jezeře Ortov ve spolupráci s MO SRZ Veľké Kapušany a za přítomnosti dr. Košutha odlovili 25 ks ryb. Ještě žijící ryby jevily známky malátnosti, plavaly při hladině, výrazně ztmavli a po agónii následoval úhyn. Na některých rybách byly pozorované změny na povrchu těla, stejně jako na orgánech.

Dr. Košuth prohlásil, že na vině není parazit, ale jedná se o bakteriální nebo virové onemocnění. Rybářský parazitolog předpokládal, že se tato nemoc mohla rozšířit po záplavách v roce 2010 a není možné vyloučit v následujících letech jeho další výskyt.

Profesor Ján Koščo z prešovské univerzity, který se společně s dr. Košuthem už dlouhá desetiletí věnuje výzkumu ryb na Východoslovenské nížině, považuje veškeré pokusy o snížení početnosti sumečka jednak za nezákonné a navíc neúčinné. Sumeček si na nové lokalitě začne vytvářet vlastní potravinovou a prostorovou niku.

Zvyšování početnosti nastane až v té fázi invaze, kdy vytlačí nebo omezí původní druhy do takové míry, že si nové prostředí rozdělí jen on sám. Až poté jeho početnost klesá, a to je zpravidla doprovázeno propuknutím nějaké nemoci nebo přemnožením parazita, na kterého ze své původní lokality není zvyklý. Na nových lokalitách se tak jeho decimováním jen prodlužuje fáze zvyšování početnosti, ale tento vývoj se nedá zvrátit. Jako nejlepší řešení nastalé situace se jeví počkat, až fáze expanze sama nepřejde. Je to nejlevnější, nejméně namáhavé, ale také nejrozumnější řešení.