Většina lidí vnímá rybníky jako nádrže, které jsou určené k chovu ryb. Někteří v nich rybnících potenciál ekologický – určitý prostor pro vodní rostliny a živočichy, kteří zde po zániku říčních ramen a tůní nachází nová útočiště.
text: Jiří Hronek
Jiní se těší na letní koupací sezonu a další hledí na tyto nádrže technickým okem – kolik vody zadrží, kolik odpaří a jak pomůžou ke zmírnění klimatu a zadržení vody v krajině. Samočistící a dočišťovací schopnosti rybníků jsou dnes už častěji přehlížené mimoprodukční funkce.
Většina obcí se napojuje na centrální kanalizaci nebo buduje vlastní čistírny odpadních vod, stále je ale celá řada vesnic nebo i menších měst, kde komunální odpadní vody z domácností odchází do rybníků bez předchozího čištění.
Na první pohled se jedná o trestuhodný přežitek (ne)dávné minulosti. Podíváme se tedy na tuto problematiku ze strany druhé. Splašková voda obsahuje desítky tisíc chemických látek; velkou zátěží je především dusík a fosfor.
Sloučeniny dusíku prochází bakteriálním rozkladem, kdy se v procesu nitrifikace, za přítomnosti kyslíku, oxiduje amoniak na méně problematické dusičnany. Současně v bezkyslíkatém prostředí (např. v blízkosti dna) probíhá denitrifikace. Při denitrifikaci se amoniak redukuje až na plynný dusík, který se vrací zpět do atmosféry.
Amoniak není jen „potrava“ pro bakterie, ale spolu s dusičnany také pro fytoplankton (mikroskopické a vláknité řasy, sinice) a případně pro vodní rostliny.
Fosfor se v rybníce ukládá do sedimentu. Pokud jsou v rybníce ryby, část fosforu se uloží v jejich tělech a při výlovu je spolu s nimi z nádrže vyjmuta. V případě, že se obsádka rozumně přikrmuje obilím, dodáváme do vody asi stejné množství fosforu, které pak v rybách vylovíme.
Jeden kilogram krmení obsahuje asi 3 gramy fosforu, kapr má na 1 kg hmotnosti kolem 6 až 7 g fosforu. Při optimálním přikrmování 2 kg obilí na 1 kg přírůstku ryb se tedy dostáváme bilančně na nulu. Rybniční bahno obsahující fosfor bývalo a mělo by se opět stát ceněnou komoditou.
Fosfor je v bahně totiž vázán pevnějšími vazbami a při aplikaci na zemědělskou půdu se nepromývá deštěm tak snadno jako klasická fosforečná hnojiva a není odnášen bez užitku pryč. Rostlinám je ale i tak dobře dostupný.
S dusíkem i s fosforem si tedy rybník do značné míry dokáže poradit. Vysoká úživnost rybníka je totiž spojená s vysokou bakteriální aktivitou. Stejný objem chemických látek, který se v severských neúživných jezerech rozkládá několik let, je v našich prohřátých úživných rybnících rozložen během pár měsíců.
S polutanty nové doby si ČOV neporadí
Sloučeniny dusíku a fosforu patří mezi látky, které se dají poměrně dobře odstraňovat i v čistírně odpadních vod. Dusík v aktivačních nádržích a fosfor pomocí chemického srážení. Existují ale další sloučeniny, tzv. polutanty nové doby, se kterými si ČOV vzhledem ke krátké době zdržení čištěné vody poradit nedokáže.
A zde je opět poměrně významný prostor pro bakteriální činnost a samočistící procesy v přilehlých rybnících. Léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva, antikoncepce, léky proti bolesti, kofein, drogy, čisticí prostředky atd. postupují spolu s čištěnou či nečištěnou odpadní vodou do potoků, řek nebo rybníků.
Jejich negativní působení např. na potoční ekosystémy je neustále ověřováno novými studiemi. Dokud nebudou čistírny odpadních vod vybaveny čtvrtým stupněm čištění na bázi membrán či aktivního uhlí tak jako je tomu např. ve Švýcarsku, může tento typ znečištění alespoň částečně řešit biologický rybník nebo soustava těchto rybníků umístěných za ČOV.
Zhruba polovinu hmotnosti přitékajících látek tohoto typu rybník zachytí. Nejlépe dokáže odbourávat léky na vysoký krevní tlak, hůře už se rozkládají antidepresiva, ibuprofen (lék proti bolesti) nebo třeba kofein z kávy.
Kromě bakterií se na samočištění vody v rybníce podílí také zástupci zooplanktonu, zejména perloočky. Jejich filtrační aktivita je při větších hustotách velmi významná a patrná např. v jarních měsících „optickým“ vyčištěním vody od řas a drobných sinic.
Tomuto jevu se říká „clearwater“. Právě perloočky jsou na biologických rybnících obvykle dominující skupinou planktonu a zlepšují celkovou kvalitu vody, která z rybníka odchází. O tomto efektu spolu s filtrací škeblemi a některými rybami si řekneme příště.
Diskuze k článku (0)