Naši předkové to neměli v chovu ryb právě lehké. A jak už to bývá, vlivem doby se toho mnoho změnilo. Dnes máme léky a postupy pro mnohé nemoci a nedostatky, které v minulosti devastovaly celé rybí populace a mnoho chovatelů ryb od řemesla odradily. Je však cesta umělých léků správná?
text: Andrej Jakubík
Pokud se podíváme do oblasti humánní medicíny, dojdeme k závěru, že dnes stále větší procento pacientů dává přednost tradiční medicíně – a to bylinkám.
Je to logické, protože mnohé umělé přípravky se vyrábějí na základě přírodních látek. Možná právě přišel čas, aby se k podobným krokům odhodlali i veterinární lékaři. Není totiž tajemstvím, že jeden amatérský chovatel ryb s pomocí přírody dokáže strčit do kapsy i deset studovaných veterinářů.
Užitečná bříza
V první řadě si musíme uvědomit, že vždy je lepší nemocem předcházet, než je pak léčit. Staří rybáři například používali jako prevenci před plísňovými nemocemi listy břízy bělokoré (Betula pendula). Toto listí se prostě naházelo do vody v rybníku, kde buď shnilo, nebo ho ryby částečně sežraly.
Listy břízy kromě jiného obsahují také mnoho vitaminu C, takže ryba tím zvyšuje i svou obranyschopnost vůči nemocem. Aplikace čerstvě natrhaných a mladých listů se doporučuje při přelovování ryb a při delší manipulaci na suchu, kde je riziko vnějšího poškození slizové vrstvy.
Koření života
Vůči plísním můžeme použít například i tymián obecný (Thymus vulgaris), který spíš rybáři znají jako koření pro přípravu jídel. Jeho účinky jsou až neuvěřitelné a můžeme ho klidně použít jako léčivo do ponořovací koupele při povrchním zaplísnění.
Každý zná kopřivu dvoudomou (Utrica dioica) jako plevel, která se lidem vždy umí poděkovat v podobě nevábného žahnutí. Avšak i tato pro někoho druhořadá rostlina dokáže doslova zázraky. Při jemném nasekání ji lze podávat spolu s krmivem, jako jsou například granule, nebo obilí. Ryba spolu s krmivem dostane do těla i kopřivu. Tento zázrak je znám již z období antiky a její účinky se využívají dodnes.
Je to lék na mnoho nemocí ryb, a to především na střevní bičíkovce a anémii. Kopřiva podporuje imunitu a tvorbu krve, proto se hodí především při chorobách, kde je průvodním jevem chudokrevnost.
Průvodním znakem je ředění krve a zlepšení krevního oběhu, takže se hodí například i při rozpadu ploutví, protože zlepšuje pronikání přípravku do každého koutku v těle ryby. Nemá žádné vedlejší účinky a můžeme ji zkrmovat i dlouhodobě.
Česnek kuchyňský (Allium sativum) je hojně používán v kuchyni, ale uplatnění má také v léčbě. Pro ryby se hodí nastrouhaný – jako přídavek do krmiva. Zvyšuje jejich imunitu a zaženeme s ním střevní potíže a parazity. Jeho dávkování by však mělo by jednorázové, a to přibližně jednou do měsíce.
Při dlouhodobém podávání dráždí žaludek a vyvolává nechutenství. Ryba však po aplikaci přídavku česneku v krmivu zvyšuje svou aktivitu, je odolnější a lépe se přizpůsobuje novému prostředí.
Med nejen pro člověka a medvědy
Při povrchních ranách, jako jsou například odřeniny, nebo menší záněty, se skvěle hodí med. Toto přírodní antibiotikum má skvělou vlastnost sterilizace, takže vše, co spadne do medu, je zbaveno jakýchkoliv bakterií a choroboplodných zárodků. Klidně můžeme rybu odchytit a ránu jí potřít medem.
To zlepší hojení a zabrání proniknutí nežádoucích organizmů do těla ryby prostřednictvím otevřené rány. Jelikož se jedná o lék silnější než komerčně vyráběné antibiotikum, tak ho můžeme podávat při všech bakteriálních a virových onemocněních. Rozmícháme ho v horké vodě, kterou pak ochladíme a použijeme jako léčebnou koupel. Med nemá žádné vedlejší účinky, proto nehrozí předávkování.
V horských potocích a říčkách roste rostlinka, jmenuje se rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Tato bylinka se skvěle hodí na preventivní pročištění těla ryby, protože její účinky jsou hlavně v oblasti čištění krve. Ryba se efektivně zbaví tělních škodlivin. Zkrmujeme ji stejně jako kopřivu, tedy jemně nasekanou do krmiva.
Zapomenutá léčivka
Podobná místa jako rozrazil obývá i pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). Tato rostlina je zapomenutým lékem, který platí na lidskou zvýšenou teplotu a zároveň má i protizánětlivý účinek. V minulosti ji používali lidé, ale použití je možné i ve veterinární medicíně.
Tuto rostlinu najdeme v čistých tocích, kde tvoří silné trsy přichycené na kamenech a kořenech. Je útočištěm pro mladé ryby a zooplankton. V některých rybářských podnicích je považována za plevel, protože zarůstá přítokové a odtokové kanály.
Přírodní aspirin
Vrba jíva (Salix caprea) je už tradičně spojena nejen s králem Lávrou, ale zejména s břehy rybníků a řek. Vytváří krásnou scenérii přírodního prostředí. Není to náhoda. Staří rybáři, kteří vysazovali tyto stromy co nejblíže k vodě, věděli, proč to dělají. Vrba (kůra i listy) obsahuje látku salicin.
Není nic to nic jiného než komerčně vyráběný aspirin. Listy a kůru tedy můžeme klidně naházet na hladinu a nechat vyluhovat. Účinná látka se dostane do vody i to těl ryb. Účinky salicinu dezinfikují při vnějším poranění a zánětech. Zároveň působí uklidňujícím dojmem na celý organizmus a snižuje stres.
Bylinek na léčbu nemocí ryb je spousta, předestřeli jsme jen ty základní. Ten, kdo chce zavést tyto staré postupy, si ale nepomůže s internetem, ani s moderní knihou. Tyto poznatky totiž leží v knihách, na nichž už ulpěl prach zapomnění před mnoha desítkami let. A poznatky jsou samozřejmě i v hlavě nejednoho rybáře, který si ještě pamatuje, jaké to bylo, když měla hlavní slovo matka příroda.
Diskuze k článku (0)