Co by měl vědět každý začátečník: Vlasce a pletenky

Klasická monofilní vlákna a jejich vlastnosti už jsme vám představili, takže nezbývá než se trochu zblízka podívat na jejich mladší příbuzné. Před nějakými třiceti lety je v Čechách ještě téměř nikdo neznal.

text: Jan Stluka

Lidově se jim říká pletenky, šňůry, provázky, dakrony. Mají své vášnivé zastánce, stejně jako zaryté odpůrce. Vyrábí se v mnoha barvách, návinech i průměrech. Všechny spojuje jediná vlastnost…

Jejich průtažnost se měří v desetinách centimetrů na kilometr délky. O tom, kde, jakou pletenku a zda ji vůbec použijete, byste se měli rozhodovat pouze podle jejích předností nebo konkrétních vlastností. Určitě ne podle reklamních či jiných sloganů.

Široká rodina pletenek se dá rozdělit na dvě základní části: Na ty, které jsou určeny na posledních pár centimetrů, maximálně pár metrů udice. Těm říkáme návazcové pletenky. Pletenkám, které zaplní celý naviják, popřípadě multiplikátor, se říká kmenové. První skupinu nejvíce využívají lovci kaprů. V praxi seženete pět druhů:

Potápivé

Skvěle kopírují dno, jsou pevné, a přitom neuvěřitelně poddajné. Ryba je prakticky nemá šanci rozpoznat třeba od šlahounů vodních rostlin. Bohužel jsou vyráběny tak, aby se mezi jednotlivá vlákna snadno dostala voda.

Velmi rády se proto rozplétají, i uzlíky a smyčky se na nich vytvoří až neskutečně rychle. I pouhé nastražení lákadla za pomoci příliš ostré jehly někdy připomíná horor. Pokud z nich budete vyrábět kratší návazce a používat přiměřenou jehlu, budou vám ale sloužit nadmíru dobře. 

Plovoucí

Byly vytvořeny pro pop up nástrahy. Dnes jsou sice některými „specialisty“ doslova zatracovány – údajně se jich kapři bojí. Nicméně na měkčím či travnatém dně se jejich použití rozhodně nebojte.

Neutrální

Jak sám název napovídá, tyto pletenky by neměly samy klesat ani vzlínat. Na první pohled i na omak jsou naprosto stejné, jako jejich plovoucí kolegyně.

Potahované

Vlastní jádro pletené šňůry kryje obal vytvořený z materiálu, který připomíná plast. Jsou ideální do extremních situací. Jen velmi těžko se dají obrousit o kameny či škeble. Dobře odolávají i častým kontaktům s potopeným dřevem. Jejich relativně silný průměr nemá tendence se do rozměklých větví příliš zařezávat.

Hlavní předností těchto obalovaných borců je minimální, respektive žádná snaha se zamotávat. Pokud se pro ně rozhodnete, doporučuji vyrazit do kamenného obchodu a vše si pořádně osahat. Trh momentálně nabízí mnoho těchto měkko-tvrdých zázraků, ale každý má jiné vlastnosti i jiné průměry při stejné udávané nosnosti.

Šokové

Dříve se tyto tlumící návazce (dvakrát až třikrát delší než prut) vyráběly výhradně ze silnějších průměrů pletenek. Osobně bych raději pro tento odpalový šok raději volil kónické varianty vyráběné z notoricky známého vlasce.

Jsou 5 m dlouhé, začínají pětačtyřicítkou a končí pětatřicítkou. Odstraňují všechny bolesti klasických šoků. Příliš velkým uzlem, který ani moc nedrží začínaje, vyříznutými rybami před podběrákem konče.

Nepřekousnutelné kevlary atd.

Pokud není jejich vnitřkem vedena klasická ocel, nikdy nebudete mít stoprocentní jistotu, že srážka s dravčí čelistí skončí dobře, i když vás o tom budou prodejci ubezpečovat až do krve. Vyzkoušel jsem jich příliš mnoho na to, abych ještě někdy v tyto schopnosti uvěřil. Ani extremně silný průměr nic neřeší. Slušnější štika vám za chvilku doslova přežvýká i stokilovku určenou na sumce. I toho jsem byl svědkem.

Na co si dát pozor

V případě, že se rozhodnete natočit celou cívku, mějte na paměti následující informace:

Uváděné průměry u všech výrobců nesouhlasí, vždy jsou jen vyšší. Reálně tedy dostanete pletenky na naviják vždy méně než vlasce stejného průměru. Někdy to může být pouhá polovina.

Nosnosti bývají vždy nadnesené. Při vlastním trhání (na rozdíl od vlasce) vám také nepomáhá žádná elasticita. Proto není žádným problémem pouhým zásekem tvrdším prutem přetrhnout provázek s udanou nosností 10 kg.

Čím kulatější profil váš vybraný favorit bude mít, tím lépe se vám ho podaří natočit. Téměř všichni sice svoje výrobky označují jako naprosto kulaté, ale toto tvrzení vám doporučuji vyzkoušet v praxi. Leckdy se budete divit.

Povrchová úprava zabraňuje nasáknutí vody. Tím se nemění průměr pletenky a netvoří se smyčky. Proto skoro nelze koupit potápivou verzi, která se neuzluje a rozplétá. Jakékoliv uzly, respektive jejich konce, buď zatavte zapalovačem, nebo na nich vytvořte ještě jeden, tzv. pojistný uzlík. Zabráníte tak prokluzu.

Slabé průměry od 0,6 do 0,15 mm mechanickým oděrem zničíte i během jediné vycházky, pokud s nimi chytáte na kamenných plotnách nebo jinak závadném dně. Vždy na konci vytvářejte návazce buď z vlasců, nebo silnějších dynem. Čím delší, tím lepší.

Začátek velmi pevně přivažte. Klidně na cívku nalepte i proužky oboustranné lepenky. Jinak vám bude celý návin samovolně prokluzovat. Při vlastním natáčení použijte mokrý hadr, který vám umožní maximální možné utažení otáček, díky kterému nebude docházet k zařezávaní horních ovinů do spodních.

Brzdu navijáku mějte vždy povolenou, při jakémkoliv způsobu rybaření. I tak budeme mít ze začátku pocit, že rybu spíše smýkáte po schodech, než zdoláváte. V případě vázky vždy návin trhejte přes pevné předměty, jako jsou klacky, rukojeti prutů, popřípadě střenky nožů. I když to vypadá nemožně, není velkým problémem si slabou strunkou rozříznout prsty až na kost.

Kdy použít pletenku

Přednosti splétaného vlákna nejvíce využijete, pokud vláčíte jakékoliv větší a tvrdé nástrahy – wobblery, pukačky, plandavky, jerky. Záseky nebudou tlumeny žádným průtahem. I vlastní oživování jerků, sliderů nebo hladinovek vám půjde podstatně snadněji. Rotačky mají i tady stejně zkázonosný efekt, jako u klasických vlasců. Čistě z ekonomického hlediska není od věci se jim vyhýbat.

Při dálkovém chytaní s feederem vám pletenka otevře nový obzor. Těžké pilkerování i sumcařinu téměř nejde smysluplně provozovat bez splétaných vláken. Právě při těchto způsobech naplno využijete jejich největší přednosti, tedy jemnost, sílu a minimální průtah. Při výrobě návazců na kapry se s pletenkou moc nespletete. Neznamená to však, že nenastanou situace, kdy klasický monofil umí nachytat víc – pokud chytáte s twistery v hloubce 5 m a hlouběji…

Kdy je lepší držet se klasiky

Stoprocentně u kaprařiny a v případě, že zavážíte opravdu daleko… Pokud používáte přívlačné nástrahy ve velikostech S nebo M… V případě, že vláčíte v opravdu čistých vodách… Při lovu na krátkou vzdálenost…