Koi kapr byl vyšlechtěn pro okrasná jezírka, uplatnění našel i ve velkých výstavních akváriích. Foto: Jozef Májsky
PoznáváníRod kapr (Cyprinus) zahrnuje něco přes dvacet druhů. Přestože se kapr obecný (C. carpio Linnaeus, 1758) chová v našich vodách už několik staletí, jeho taxonomie, hlavně otázka jednotlivých poddruhů, není stále zcela dořešena.
text: Jozef Májsky
Původní dunajský kapr – sazan, jenž by ještě teoreticky mohl žít v řece Moravě a Dyji, byl donedávna považován za samostatný poddruh – C. carpio hungaricus. V poslední době ale ichtyologové označují sazana i různé formy chovaného kapra obecného (rybničního) pouze jako dvě morfy jednoho poddruhu – C. carpio carpio, tedy C. carpio carpio morpha hungaricus a C. carpio carpio morpha domestica.
Sazan, zařazený mezi kriticky ohrožené taxony naší fauny, měl původně žít v řekách ústících do Středozemního, Černého a Kaspického moře.
Z povodí Amuru pochází další poddruh kapra, „amurský sazan“ C. carpio haematopterus, který se rovněž objevil v našich rybnících. Podle posledních informací je Cyprinus haematopterus Temminck et Schlegel, 1846 považován za samostatný druh. Pro šlechtitelské účely je držen v chovu v Milevsku, ale jestli není už i jinde, to si asi troufne tvrdit jen málokdo.
Kapr z brokátu
Právě z divoké formy C. carpio haematopterus byl prý v Japonsku vyšlechtěn koi kapr, kterého v jeho domovině označují jako „nišikigoi“ – brokátový kapr. Jiní autoři ale uvádějí, že původ koi kapra je třeba hledat v jiném druhu kapra, Cyprinus rubrofuscus Lacépède, 1803.
Nehledě na to, jaké budou závěry vědců, lze již teď konstatovat, že z genetického hlediska není koi kapr s kaprem obecným totožný. Nevím, jestli si to mohu dovolit říct, ale vysazování koi kaprů do volných vod považuji za nezodpovědné. Hlavně tehdy, když důvodem je pouze potěšení mít na udici nějak výstředně zbarveného kapra.
Proti koi kaprům v zahradních a parkových jezírcích přitom nic nemám, nechť si tam klidně dál žijí, spolu s trpaslíky a jinými podobnými bytostmi. Neměly by ale rozšiřovat rybí společenstva našich řek, jezer nebo vodních nádrží, kde už i bez nich plave dost nepůvodních druhů, resp. chovatelských forem ryb, bez kterých bychom se rádi obešli.
Proč tahat čerta za ocas?
Jaký vliv už měl, nebo může mít, přenos genetických informací z koi kapra na genom kapra obecného, nám snad dovedou povědět odborníci. Kdoví, jaké jsou například zkušenosti s úmrtností kapra obecného a koi kaprů při onemocnění koi herpes virózou. Porovnával ji někdo?
Koi herpes virus (KHV), který se prvně objevil v roce 1998 v Izraeli, se totiž rozšířil nejenom do asijských zemí, ale problémy způsobuje i evropským chovatelům. Jakou úlohu přitom hrají právě koi kapři, to si zatím asi nikdo netroufne říct. Je ale dost dobře možné, že jsou na uvedený virus vnímavější a mohou fungovat jako vektor přenášející KHV. Tak proč tahat čerta za ocas a zbytečně vysazovat koi kapra do vod, kde nemá co pohledávat…
Ale berte to tak, že se jedná (zatím?) o subjektivní názor. K tématu by se ale už měli vyjádřit ichtyologové, informací je zatím poskrovnu.
Diskuze k článku (0)