Vázání mušek: Zlatohlavá nymfa pejčoch

Skoro pokaždé, když se v obchodě hrnu k policím s vázacími materiály, si říkám, že už toho mám doma dost. A že se jen tak mrknu. Pak ale mé oči spočinou na pytlíku s hrstičkou nastříhaných vláken barvy, kterou jsem ještě nevyzkoušel a jsem ztracen.

text: Ivo Novák

Přišel jsem jen pro špulku nití a odešel jsem s hrstkou drobností za pár stovek. Takový je úděl rybáře, který tráví večery u svěráčku a pokouší se uvázat naprosto nejskvělejší umělou mušku, po které budou ryby šílet.

Každý vazač má jinou představivost a z dostupných materiálů vytváří dílka skoro umělecká. Je možné vymyslet ještě něco nového, neběhavého, účinného? Ale ano! Důležité je mušce důvěřovat. A důvěru si naše nástraha získá až tehdy, když je úspěšná.

Rybář musí nové poznatky z každého lovu hodnotit a zapisovat si je nejen za uši.  Když ne, dál se nedostane. Neměl by se smířit s tím, že dneska ryby prostě nebraly, takže nešlo nic vymyslet. Osobně v takovém případě tvrdím, že jsem vybíral nevhodné nástrahy. I v hledání správné mušky spočívá kouzlo pstruhové rybařiny.

Cizojazyčné názvy nemám rád

Když už nevím kudy kam, sahám pro vzor, kterému říkám pejčoch. Jde o černou zlatohlavou nymfu s výrazným kroužkováním. Pojmenoval jsem ji podle materiálu, který používám na hlavohruď – peacock dubbing. Cizojazyčné názvy nemám rád, tak jsem ho puristicky počeštil. Vím, že bych neměl, ale nemějte mi to za zlé.

Tato muška mě už několikrát dokázala vymanit z ponuré nálady, když se mi u vody nedařilo. Nechávám si ji jako poslední naději, záchranu. Používám ji jen v období nouze a spoléhám na její magickou moc.

Obdobné mušky jistě vážou desítky muškařů. Nabízím vám jednu z nich, černou a zelenou, prostě kouzelnou. Černé mušky jsou a budou nástrahami veskrze úspěšnými. Jenže zelené doplňky černouška ještě více oživí a propůjčí mu ten správný šmrnc.

Postup vázání

Používám černou nit elastic o síle 0,06 mm. Háčky volím H200BL Hanák velikosti 12 a 14. Jde o velice dobře navržené a tvarově vyvedené bezprotihrotové výrobky. Místo hlavičky používám wolframovou zlacenou kuličku o průměru 2,5 mm.

Nit přichytím několika oviny na ramínko háčku. Z pírka černého kohouta oddělím několik štětů. S počtem si nedělám žádné starosti. Štěty přiložím k háčku a postupným ovíjením je přivážu k ramínku. Jednu otočku vytvořím pod štěty.

S nití se vrátím na střed ramínka a připevním zelenou holografickou lametku, pokud možno co nejtenčí, ani ne milimetrovou. Směrem od štětů vytvořím pravidelnými oviny tělíčko mušky. Mělo by být kónické a útlé. Žádný cvalík.

Zelenou lametkou okroužkuji vytvořené tělíčko mušky zhruba pěti oviny. Měly by být pravidelné a směrem k hlavičce by se měly nepatrně rozšiřovat. Snažím se o to, ale myslím si, že jsou to nepodstatné detaily. Pak vázání ukončím několika uzílky, nit odstřihnu a tělíčko nalakuji několika nátěry bezbarvého laku na dámské nehty. Speciální lak na vytváření tělíček nemám, zřejmě by byl k této práci vhodnější. Těchto mušek postupně vytvořím více.

Háček znovu upnu do svěráčku. Připevním vázací nit a pomocí dabovací vidličky vytvořím smyčku. Na hlavohruď používám už zmíněný peacock dubbing, odstín 06. Vlákna jsou poměrně dlouhá, a tak si je nůžkami nastříhám na menší kousky.

Ty vložím do smyčky a stočením vytvořím knot, s nímž několika oviny za hlavičkou mušky vytvořím hlavohruď. Pak už vše jen zakončím ztraceným uzlem a muška je hotová.

Nejde o žádné speciální postupy, každý jen trochu zručný vazač tuto mušku hravě zvládne. Kdo ještě nikdy žádnou mušku nevázal, ten by se nejprve měl podívat na nějaké video a seznámit se se základními vazačskými postupy. Na internetu si také vystačíte. Stačí zadat do vyhledávače slovíčko muška a po několik večerů máte co prohlížet, studovat.

Nedílná součást lovu

Vázání mušek je záliba. Pro některé z nás se tato záliba stala i obživou. Domnívám se, že každý, komu ruce slouží a chodí muškařit, by se do vázání měl pustit. Vázání mušek totiž beru jako nedílnou součást lovu na umělou mušku. Nedokážu si představit, že bych měl být odkázaný na někoho jiného.