Když během roku delší dobu pozorujete chování ryb ve shodném místě vodního prostředí, někdy k překvapujícím poznatkům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel).
text: Jiří Vostradovský
To jsou vnější podněty, na které ryby okamžitě reagují. Kromě nich však existují i přírodní, „vnitřní“ vlivy, působící v delším čase a s pozvolným účinkem, jako například reakce na změny teploty prostředí odlišné v různém ročním období (v zimě přesunem do hlubší zóny, v létě naopak do mělčin nebo těsně pod hladinu).
Úbytek obsahu rozpuštěného kyslíku může ryby (zdržující se jinak u dna) postupně vyhnat až k hladině. Změny v chování mohou vyvolat i zvýšené průtoky, třeba po přívalovém dešti, zákal vody z přítoku, nebo vnos znečištění, které je provázeno únikem ryb do vyhovujícího prostředí. Podobně může dojít k rychlému přesunu ryb do míst s lepší potravní nabídkou atd.
Objev kousků housky na břehu, původně určených labutím, překoná strach a stereotyp života ryb pod hladinou a dovolí jim na chvíli opustit vodní prostředí. Jiným podnětem může být okamžik nebezpečí. Mohou to být podněty k okamžité reakci, které rybáři dobře znají a dovedou je při lovu využívat ve svůj prospěch.
Typickým příkladem takového chování (a prozrazení své přítomnosti rybářům) jsou únikové reakce při nájezdu rybího dravce do hejna vyhlédnuté rybí kořisti, kdy ohrožené ryby jsou schopny bleskově opustit vodní prostředí a „skrýt“ se na okamžik výskokem nad hladinu.
Při ataku dravce následuje sice rozptýlení rybího hejna do všech stran, ale následně i k jeho rychlému znovuvytvoření. To dravci jeho orientaci ztíží a kořist má šanci k úniku.
Jinak tomu může být po opakovaných (a již prožitých) útocích hejn kormoránů. Stres z podobných vnějších útoků bývá tak silný, že může vyvolat odchod ryb do míst, která představují možnost perspektivního úkrytu. V posledním případě bývá obranná reakce ohrožených ryb adekvátní rozsahu hrozícího nebezpečí.
Pokud mohou, „nahustí“ se do velmi početného hejna se snahou se v hejnu a pro úkryt zvoleném místě udržet co nejdéle. V odborné literatuře lze nalézt údaj, že při hromadném odchovu plůdku a násad nedravých ryb v monokultuře (pro následné vysazení do volných vod) tuto obranou reakci ryby nemají.
Proto se při takovém odchovu doporučuje včas k nim přisadit několik dravců, aby ryby tyto obranné schopnosti získaly.
Diskuze k článku (0)