Lín obecný (Tinca tinca) je původním druhem české ichtyofauny a není pochyb o tom, že má v našich vodách své stálé místo. Jde o druh, který byl dokonce (podle historických záznamů) první rybou přisazovanou ke kaprovi obecnému. Jde tak o druhou nejdéle chovanou rybu na našem území.
text: JS
Lín je ceněný pro vynikající kvalitu masa, specifický sportovní lov nebo dokonce pro chov v zahradních jezírkách. U tohoto druhu se totiž mohou vyskytovat tři další barevné varianty a může být chápán i jako ryba okrasná. Jde o lína zlatého, modrého a alampického.
Alampický lín je poměrně neznámý pojem. Tato barevná mutace má však pouze celkovou ztrátu pigmentu a jedinec je tak bezbarvý (bílý).
Začínající i zasloužilý rybář nepochybně lína bezpečně zná, a s většími či menšími úspěchy ho také loví. Ostatně mnohdy lína poznají i nerybáři.
Je línů méně než dřív?
Zkušenější rybáři často namítají, že se jim dnes s línem obecným daří méně, popřípadě ho už ve svých oblíbených lokalitách vůbec nezaznamenávají. Tvrdí, že v dřívějších dobách bylo línů více a snadněji se i lovili. Je to však pravda?
Nevzpomínají rybáři na minulost jen v pestřejších barvách? Nemaskují své nynější neúspěchy? Navíc není žádným tajemstvím, že mnozí z nás často a rádi přeháníme. Jenže v případě tohoto druhu rybáři nepřehánějí.
Lín obecný skutečně začal z našich vod postupně mizet a setkat se s ním je někde málem zázrak. V mnoha případech se navíc jedná o lokality, kde se druh v minulosti standardně vyskytoval.
Komplikovaný chov
I přes určité nejasnosti a nejrůznější spekulace jsou důvody vesměs známé a je možné je rozdělit do dvou hlavních skupin. Tou první je komplikovaný chov lína. Ten ke svému výtěru potřebuje velmi teplou vodu. Mnohdy potřebuje i přes 25 °C. Některá literatura dokonce uvádí, že výtěr línů může v letních dnech (až na několik dnů) přerušit i pouhé zatažení oblohy.
Dále se u tohoto druhu vyskytuje tzv. porcový výtěr, který je velkou komplikací při výtěru umělém. Jikernačka nám totiž při tomto typu výtěru dává jikry postupně a chovatelé jich mnohdy nejsou schopni získat ani polovinu.
Následně vykulený váčkový plůdek je velmi drobný a je ohrožován např. dravým planktonem i nedostatkem drobného zooplanktonu a zoobentosu. Další komplikací je malá velikost lína na konci prvního vegetačního období, což způsobuje jeho velmi špatné slovení a komorování.
Všechny jmenované problémy jsou navíc umocněny přirozenou úmrtností lína, která v prvním roce může dosahovat až 95 %. K dobrým hospodářským výsledkům nepřispívá ani pomalý růst druhu. Ve věku čtyř let se hmotnost jedince pohybuje okolo 0,5 kg. Získávání línů je tedy složité a často se ekonomicky nevyplácí.
Co potřebuje lín
Druhým problémem je špatné hospodaření. Většinou jde o špatné vysazování. Lín vyžaduje zarostlé vody s dostatkem bentosu. Velmi často je však vysazován do rybníků bez vodních porostů nebo dokonce do rybníků s písčitým podložím.
Další obrovskou chybou je vysazování lína do lokalit s výskytem sumců. Ti totiž líny v potravě jednoznačně upřednostňují a mohou tak postupně vyžrat prakticky celou vysazenou obsádku.
Je tedy na nás, jak se k tomuto problému postavíme. Lín obecný z našich vod jistě mizí. Z chyb bychom se měli poučit a měli bychom se zaměřit na lepší a pečlivější výtěr línů, jejich odchov. Pracně získané jedince nenasazujme jako krmení pro dravé druhy, ale pro posílení zbylých populací, a nakonec také pro nás, rybáře.
Diskuze k článku (0)