Učíme se v Třeboni: Zima na rybnících

Nepochybně každý rybář i nerybář v posledních letech zaznamenal, že zima na našem území je poněkud jiná, než bývala. V některých lokalitách by se dokonce dalo hovořit o pouze dlouhém podzimu a brzkém jaru.

text: JS

Loňská zima však byla jiná, jelikož by se po mnoha letech dala považovat za naprosto normální zimu, která odpovídá našim klimatickým podmínkám. Bylo by tak vhodné popsat tzv. komorování rybníků, jež je jednou z klíčových částí rybářského roku.

Komorování rybníků neznamená nic jiného než přezimování ryb v dostatečně hlubokých rybnících. V těchto rybnících se snažíme přechovávat rybu do jarních výlovů bez větších kusových a hmotnostních ztrát (vylehčení).

Komorový rybník by měl splňovat několik pravidel, jako je již zmiňovaná hloubka (min. 2 m), minimální zabahnění a dostatečný přítok (spolehlivý, regulovatelný: 1–5 l/s). Dále zde nesmí chybět dvouřadý požerák a elektrická přípojka s možností zapojení rozmrazovače.

Navíc by v komorách měly být ryby tzv. pouze z jednoho povodí. Nemělo by docházek k enormnímu míchání věkových kategorií ani druhů ryb. Navíc dravé, generační a remontní ryby by se měly komorovat zvlášť.

Také je nutné si uvědomit, že do těchto rybníků je na zimu nasazováno více ryb, což vyžaduje větší péči i kontrolu. Absolutním základem jsou průběžné kontroly stavu kyslíku, pH a teploty vody. V dnešní době k těmto účelům používáme oxymetr a pH metr.

Prohlubně plní několik funkcí

Při dlouhých zimách se na komorách vysekávají tzv. prohlubně nebo okna, kterými se odvětrávají nežádoucí plyny, jako sirovodík, methan a oxid uhličitý. Těmito prohlubněmi se pod led také dostává světlo, které ve vodě nastartuje fotosyntézu neboli tvorbu kyslíku.

Kyslík se však do vody dostává i samotnou difuzí. Prohlubně je velmi důležité po několika dnech obnovovat. Samozřejmě nesmí chybět jejich označení na všech čtyřech stranách, aby nedošlo k tragédii. Označení se provádí z vyhřezlých ledových kvádrů ze samotné prohlubně.

Snad pro každého rybáře je noční můrou zvednutí obsádky, které může znamenat úhyn všech komorovaných ryb a je tak nutné kontroly a péči o komorové rybníky nepodceňovat.

Mohou bruslaři komorované ryby rušit?

Velmi zajímavou otázkou je i bruslení na rybnících a ostatních vodních plochách. Samozřejmě absolutním základem je v tomto případě dodržování své osobní bezpečnosti a vstup pouze na takový led, který je již stabilní, bez děr a má určitou nosnost. Tato nosnost není všemi zdroji uváděna stejně, ale mělo by se jednat o led, který má tloušťku cca 7 až 10 cm.

Dále bychom neměli zapomínat, že vstup na led je v podstatě z jakýchkoliv důvodů pouze na vlastní nebezpečí a minimální riziko existuje prakticky vždy.

Ovšem zpět k našim rybám. Mnoho lidí se dodnes pře o to, jestli mohou bruslaři komorované ryby nějak rušit? Dokonce i odborníci nemají mnohdy jednotný názor.

Držme se tak faktů a ověřených informací. Kaprovité ryby, které jsou na území České republiky chovány z 90 %, jsou pod ledem neaktivní, nežerou a žijí pouze ze zásob. Vyrušení způsobí jejich tzv. zvednutí, což vede k vyčerpání a mnohdy i k jejich úmrtí.

Ovšem pokud se jedná o dostatečně hlubokou a rozlehlou vodu, tak ryby na bruslaře v podstatě nereagují. Ke zvednutí ryb v závislosti na bruslařích dochází pouze tehdy, pokud je vodní plocha velmi malá a v ideálním případě s betonovými stěnami.

Jednalo by se tedy např. o bruslení na sádkách nebo hasičských nádržích, které jsou dodnes k vidění v řadě obcí. Zde se i za pomoci pokusů podařilo prokázat vztah mezi bruslením a rušením ryb.

Čeští rybáři se tak bruslařů nemusí nijak obávat, jelikož např. oproti vydře říční u bruslařů k aktivnímu a plošnému rušení ryb nedochází. Zima na rybnících je tedy pro rybáře i rybníkáře mnohdy stejně náročná jako celý zbytek roku, má své neodolatelné kouzlo, ovšem nepochybně každý již nedočkavě vyhlíží první známky jara, jež budou znamenat začátek nové rybářské sezony.