Jelec tloušť

Poznávací znaky

• Robustní válcovité tělo je kryté středně velkými šupinami.
• Hlava je nižší a široce zaoblená.
• Velká koncová ústa mají masité pysky.
• Okraj řitní ploutve je zpravidla vypoukle zaoblený nebo nanejvýš rovný.
• V základním zbarvení převládá žlutavá hněď nebo stříbřitá žluť.
• Hřbet je tmavý, černozelený, břicho bělavé, u větších kusů nažloutlé.
• Prsní ploutve jsou žluté nebo načervenalé.
• Břišní a řitní ploutve jsou výrazně červené.
• Hřbetní ploutev a ocasní ploutev jsou tmavé.
• Šupiny jsou tmavě orámované, takže na bocích těla vytváří jakési síťkování.

• Podobný amur bílý má odlišný tvar hlavy s širokým tělem, mohutným ocasním násadcem, velké šupiny, menší ústa a nízko posazené oči.
• Oproti jelci jesenovi má tloušť větší ústa, větší šupiny (44–46 šupin v postranní čáře) a konvexní vyklenutou) řitní ploutev.
• Také jelec proudník, který má menší ústa, menší šupiny a vykrojený okraj řitní ploutve.

Amur bílý
kaprovití (nové zařazení do čeledě xenocyprididae)

Jelec jesen
kaprovití (nové zařazení do čeledě leuciscidae – jelcovití )

Jelec proudník
kaprovití (nové zařazení do čeledě leuciscidae – jelcovití )

Patří mezi naše nejrozšířenější ryby.

Objevuje se téměř všude v tekoucích i stojatých vodách.

Hojný je tam, kde jsou četné úkryty, kameny a balvany, podemleté zarostlé břehy s kořeny břehových porostů.

Adaptoval se také na život v regulovaných řekách, kde bývá častý ve vývařišti pod stupni.

Tlouště najdeme i pod vyústěním kanálů, nebo i znečištěných přítoků.

Je to plachá a opatrná všežravá ryba.

V mládí uchvacuje drobnou zvířenu a také semena rostlin přinášená vodou.

Později loví larvy a dospělý hmyz (včetně náletového), menší ryby, raky, žáby, a dokonce i drobné savce.

Přijímá potravu také v chladném ročním období.

Nepohrdne ani odpadky z kanálů, kuchyňským odpadem. Sbírá i rostlinnou potravu a ovoce spadlé do vody.

Většinu dne tráví v úkrytech a z velké části neopouští úsek toku, ve kterém žije.

Pohlavní dospělosti dosahuje ve 3. až 5. roce života.

Podniká jen krátké třecí tahy do proudných úseků.

V našich tocích se tře obvykle v dubnu a červnu ve 2–4 dávkách.

Výtěr probíhá v menších hejnech při teplotě vody 12–17 °C.

Jsou známi kříženci tlouště s řadou kaprovitých ryb – s ploticí obecnou, ouklejí obecnou, s jelci proudníkem a jesenem, cejnkem malým, podouství, ostroretkou, slunkou, perlínem nebo kaprem.

• Na plavanou i na těžko.
• Lze použít i přívlač s menší umělou nástrahou či mrtvou rybkou.
• Tlouště můžeme lovit muškařením s mokrou i suchou muškou, kterou je vhodné oživovat lehkými pohyby (bývají pro ně atraktivní drobné červené doplňky a stříbrné kroužkování).

Jako nástrahy lze na jaře používat žížaly včetně „hnojáčků“, pijavky a vodní larvy hmyzu.

V létě a na podzim bývá úspěšný lov na suchozemský hmyz (kobylky, chroustek letní), pařenou housku, těstoviny, brambor, kukuřici, hrách, vodní řasu, pijavky a různé vodní larvy, sýr, třešně nebo jiné drobné ovoce.

Velmi rád zabere na chumel „masných červů“ a často zlobí kapraře při lovu na boilie.

V zimě bere často na masové výrobky, drůbeží střívka, kousky jater apod.

Tloušť je opatrný. Pozná-li, že není všechno v pořádku, ihned nástrahu pouští. Jakékoliv prodlení při zasekávání má za následek ztrátu ryby.