Nejběžnější tvary rybího těla: vřetenovitý (losos), kuželovitý (kapr, skalára), hadovitý (úhoř), bizarní (koníček, ďas). Dle Nadaud a kol. (1979)
PoznáváníRozmanité tvary těla ryb jsou dány jejich dlouhou adaptací na rozdílné podmínky prostředí, v nichž různé skupiny rybích druhů žijí, a také na strategii potravního chování nebo vyhledávání úkrytů.
text: Petr Spurný
Mezi základní tvary rybího těla patří tvar vřetenovitý, kuželovitý, hadovitý a bizarní, kromě nich ale existuje ještě celá řada přechodných tvarů.
Vřetenovité tělo se silným hřbetem představuje hydrodynamicky optimální tvar těla rychlých a vytrvalých plavců, jejich těla jsou na průřezu široce oválná. Takový tvar rybího těla umožňuje i ve vodním prostředí rychlý pohyb díky minimálnímu povrchovému tření.
V říčním prostředí je typický pro proudomilné (reofilní) druhy (např. pstruh obecný nebo parma obecná), nebo pro druhy putující na dlouhé vzdálenosti (např. třecí tahy lososů).
Z našich druhů má vřetenovitý tvar těla i štika obecná, přestože k proudomilným druhům nepatří. Jedná se o tvarovou adaptaci na její strategii lovu spočívající v rychlém výpadu za kořistí z úkrytu.
Vřetenovitý tvar těla se vyskytuje i u řady mořských druhů, které se specializují na lov kořisti jejím rychlým pronásledováním (např. makrely nebo tuňáci).
Kuželovitý tvar těla je typický pro ryby stojatých a pomalu tekoucích vod a tyto druhy nepatří mezi rychlé ani vytrvalé plavce. Jejich tělo je z boků (laterálně) výrazně zploštělé se širším (kapr obecný) či užším (cejn velký) elipsovitým průřezem.
Z boků extrémně zploštělé tělo mají jihoamerické skaláry (sladkovodní ryby z čeledě vrubozubcovitých) žijící v pomalu tekoucích vodách silně zarostlých vodními rostlinami (např. skalára amazonská). Specifická tvarová adaptace jim umožňuje snáze proplouvat těmito hustými porosty.
Hadovitý tvar těla je poměrně častý u mořských druhů, z našich druhů se vyskytuje pouze u úhoře říčního. Ryby s hadovitým tvarem mají tělo na průřezu kruhovité. Tento tvar těla jim umožňuje ukrývání v písčitém nebo štěrkovitém substrátu dna, ve štěrbinách mezi kameny nebo ve skalních rozsedlinách (např. úhoři, mořské murény).
Bizarní (doslovně podivné) tvary těla se vyskytují u mořských ryb, které se obecně vyznačují největší rozmanitostí tělesných tvarů. Těmto rybím druhům nemůžeme přiřadit žádný geometricky definovaný tělesný rámec (takový koník mořský svým tvarem rybu ani vzdáleně nepřipomíná).
Ropušnice mají tělo rozčleněné na množství nepravidelných výběžků, díky nimž natolik dokonale splývají s členitým dnem, že jsou z větší vzdálenosti prakticky neviditelné.
U jakých druhů ryb se vyskytují bizarní tvary? Proč jsou pro ryby výhodné? Proč se platýsům během růstu mění poloha očí? Jak podle ploutví poznáme, o jak dobrého plavce se jedná? K čemu slouží jednotlivé typy ploutví?
To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku února.
Objednat si ho od 1. února můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)