Opravdu neplatí žádné pravidlo, že když si člověk za dovolenou zaplatí několik desítek tisíc korun, dostane vždy to nejlepší.
text: Lukáš Dvořák foto: autor
Samozřejmě, že všichni, včetně cestovních kanceláří nebo rybářských průvodců, taktně mlčí o tom, kolik klientů přijede z cest zklamaných a bez úspěchu. Marketingově by tato informace rozhodně nepomohla.
Je třeba si ale otevřeně přiznat, že třeba špatné počasí může zastihnout kohokoliv kdekoliv. Ryba je živý tvor, má své biorytmy a nebude se krmit 24 hodin denně jen proto, že si nějaký suchozemec zaplatil k revíru, kde žije, letenku, povolenku a ubytování.
Povodeň rovněž neustoupí na týden jen proto, že na řeku přijela zahraniční klientela.
Přestože jsem v rámci své rybářské kariéry uskutečnil určitě přes stovku „menších“ výprav po českých a slovenských vodách (tím mám na mysli výlety do 1000 km), popisovat a vyprávět budu o těch zážitcích, za kterými se bylo třeba vydat do destinací vzdálenějších.
Stále však zůstaneme (zatím) v Evropě. Itálie, Španělsko, Polsko a především Norsko jsou státy, které jsem měl možnost rybářsky procestovat při svých přibližně dvaceti rybářských výletech.
Přestože každá země nebo lépe řečeno každý revír má svá vlastní specifika, jedno mají vždy společné – úspěch nebo neúspěch závisí na několika základních faktorech, které významně rozhodují o tom, zda bude „fotka na facebooku s rybou nebo (jen) s krajinou.“ A právě o těchto faktorech budou články v lednovém a únorovém čísle.
Když si rok dopředu rezervujete u majitelů rybářských kempů nebo u cestovních kanceláří svůj vytoužený výlet, nikdo nedovede říct, jaké bude počasí. A i když pojedete každý rok ve stejném termínu na stejnou lokalitu, garantuji vám, že bude každý rok z pohledu počasí i ryb jiný.
Vítr patří bezesporu k nejdůležitějším faktorům, které mohou pomoci nebo naopak udělat z příjemné dovolené peklo. Zatímco mírný větřík zajišťuje při lovu na lodi pomalý drift, velký vítr kromě rychlého přesunu lodi po hladině zvyšuje i velikost vln a tím eliminuje šanci vůbec na moře vyjet. O mořské nemoci nemluvě.
Zrovna když píšu tyto řádky, sedím na chatě v rybářském kempu kousek za polárním kruhem. Je deset hodin dopoledne a přestože se v tuto dobu za normálních okolností s kolegy pravidelně houpeme v lodi na mírných vlnkách, dnes už druhý den sedíme a díváme se z okna na bílé čepice vln, které jsou všude.
Za optimální považuji rychlost větru kolem 3-5 m/s. Pokud je vítr slabší, voda „netáhne“ a vy se s lodí nepohybujete. Přestože dravá ryba za potravou migruje, za slabého větru je poněkud těžké ji najít. Respektive je to těžší, než když alespoň trochu pofukuje.
Pokud je vítr o něco málo silnější (kolem 7 m/s), dá se schovat například za ostrůvek nebo výběžek. Při přejezdech na jiná místa je třeba být ostražitější. Pokud rychlost větru přesahuje 10 m/s, je lépe zůstat na chatě.
Toto doporučení platí především pro začínající rybáře a lokality, kde je otevřené moře a vlny na velké ploše nabraly na velikosti.
Jak je to s větrem na Baltu? Proč můžete být uvězněni celou rybářskou dovolenou v Norsku uvnitř chaty? Jak ohrozí vaše rybaření v zahraničí silný déšť? Co způsobí povodeň a co naopak nedostatek vody – například ve Španělsku?
To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku ledna.
Objednat si ho od 1. ledna můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)