Koukání do vody při každé příležitosti je doprovodný příznak závislosti na rybolovu. Taky to tak máte? Třeba já musím vždy koukat do vody a hledat rybí siluety, když se vyskytnu poblíž vodní hladiny.
text: Šon Chung
Mnohdy se to vyplatilo, když jsem spatřil nějakou štiku, kterou jsem později ulovil. Taky jsem díky tomu třeba objevil úseky, kde jsou ryby víc aktivní u hladiny. A když je to chovný rybník, aspoň toužebně koukám na rybí hřbety a představuju si, jak by mi ryby braly. Sledování vodní hladiny mě zkrátka baví. A na rybaření jsem závislý.
Nedávno jsem byl s přítelkyní na dovolené v Sušici. Poskládala program tak šikovně, že jsem měl spoustu času i na rybolov. První naši procházku jsem rovnou spojil se seznámením s revírem. Městem protéká nádherná řeka Otava. Ovšem celý tento úsek je hájený.
Říkal jsem si, že bude velká šance spatřit pěkné ryby, když se tam nesmí chytat. Moje domněnka byla správná, hned při prvním pohledu do vody jsem spatřil několik potočáků, kteří bez ostychu pluli těsně pod hladinou.
Šli jsme podél břehu proti proudu směrem k silničnímu mostu, přešli ho a a otočili se zpátky směrem po proudu. Po zhruba 500 metrech jsme narazili na pěší můstek – most 28. října. A zde nastal klíčový okamžik. Při přechodu jsem spatřil několik desítek pstruhů a lipanů, kteří aktivně sbírali z hladiny.
Bylo to pohlazení pro oči. Nemohl jsem odtrhnout pohled od hejna ryb. Pomalým krokem jsme přecházeli most. Ryby byly čím dál početnější a pak jsem zůstal stát v šoku. To, co jsem viděl, se nedá popsat. Musíte kouknout na video, které jsem pro vás natočil.
Diskuze k článku (0)