Co by měl vědět každý začátečník: Rybářské přístřešky

Před zhruba třiceti lety byly takřka neznámé. Jedinou výjimku tvořily výtvory domácích kutilů. Dnešní trh nabízí nekonečné množství typů lišících se rozměry, tvary, barvou i cenou.

text: Jan Stluka

Všechna přenosná obydlí se v podstatě dají rozdělit do čtyř základních skupin.

Deštníky

Nejvíce je oceníte při krátkodobých výpravách. Velmi rychle je rozbalíte i zabalíte, zaberou minimálně místa a poměrně slušně vás a vaše vybavení dokážou ochránit před větrem, sluncem a samozřejmě i deštěm.

Materiál, jejich průměr i doprovodný program ve formě zástěny či přehozu si vybírejte podobně jako pruty – tedy podle nejčastěji navštěvovaného loviště. Při krátkých výpravách na malé vody nemá větší smysl sebou vláčet 5kg vak obsahující deštník, rozměry připomínající malé šapitó.

Na velkých vodách, kde neustále čelíte poryvům větru, vám silnější tyč i vlastní dráty konstrukce přijdou vhod. Bodce zašlapovací i zavrtávací většinou nejsou součástí výrobku, kupte si je, stejně jako kolíky. Ty jsou sice součástí většiny výrobků, přesto se hodí spíše k dětským hrám, než k ukotvení čehokoliv a kdekoliv.  

Výhody: Skladnost, pořizovací cena, široké použití, minimální nároky na údržbu.

Nevýhody: Stabilita, nocovaní na lehátku

Bivaky (stany)

V podstatě jde o lepší verze klasického stanu, pominu-li možnost odepnutí podlahy. Levnější verze mají i identickou konstrukci, tedy většinou dvě nebo čtyři tyče, které jsou spojené gumou. Stabilita, životnost nosné konstrukce i vlastní materiál přístřešku plně odpovídá kategorii nejlevnější na trhu. 

Nutno dodat, že vlastní stavba dokáže často potrápit i manuálně zručné typy. I u dražších variant samozřejmě najdete také rozebíratelné tyče, ty jsou ale podstatně silnější a pevně spojeny s pláštěm. Díky tomu tak stavba trvá jen pár okamžiků. Větší stabilitu zajišťují ještě dvě rozpěry.   

Výhody: Nocování i samotný pobyt u vody díky přenosnému domu dostává jiný, podstatně komfortnější rozměr.

Nevýhody: Stavba i sušení je poměrně náročné na čas. Pro někoho může být jistým omezením i hmotnost výrobku, která se pohybuje v řádech kilogramů. U levnějších variant dochází ke zlomení tyčí a i materiál, použitý na vlastní plášť, většinou nesnese dlouhodobější déšť.

Brolly

Jde o jakýsi klon deštníku a bivaku. Vlastní konstrukci tvoří deštníkové dráty, které se ale zajišťují šroubem, nikoli tyčí. Stabilitu zajišťuj kolíky i podpěrné tyče. Ve valné většině případů můžete vchod nechat otevřený, zakrýt ho sítí proti komárům, nebo ho úplně zavřít.

Výhody: Poměrně nízká cena, velká flexibilita.

Nevýhody: Přepravní rozměry, sušení.

Přístřešky

Nejlevnější verze obydlí, ve kterém můžete pohodlně přespat na lehátku. Většinou nemají uzavíratelný vchod, takže problémem bývá i slabý déšť doprovázený větrem. 

Výhody: Jednoznačně cena, dále pak přepravní rozměry, slušná stabilita – tedy alespoň u některých typů.

Nevýhody: Před hmyzem a povětrnostními vlivy nejste nijak zvlášť chráněni.

Jiné výrobky

Třeba autoplachty, přenosné altány i jakési bunkry postavené z větví, igelitů, starých koberců a jiných přebytků potkáte u vody také. Tato díla lidové tvořivosti si v principu svůj účel splní.

Prvním dvěma jmenovaným se nedá upřít jakási ekologická nezávadnost.  Bohužel ne všem se tato improvizace u vody úplně zamlouvá. Obzvláště od zastánců anglického stylu chytání si určitě i vyslechnete nějakou tu štiplavější poznámku.

Výhody: Cena i minimální přepravní rozměry.

Nevýhody: U zahradních altánů stabilita, autoplachty a celty se na plážích bez stromů jen těžko vypínají. U obou bez výjimky estetika.    

 Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv typ přístřešku, největší pozornost věnujte dílenskému zpracovaní, použitým materiálům a v neposlední řadě i výrobci, eventuálně prodejci. Předejdete tak nemilým překvapením.   

Zásadní otázka

Závěrem nezbývá než probrat zásadní otázku: Kde a co můžeme postavit. U privátních revírů není odpověď složitá – postavit můžeme to, co nám majitel dovolí. Jelikož stojí o naše peníze, pan domácí bývá většinou v tomto ohledu benevolentní.

Na svazových vodách je postavení čehokoliv vždy trochu ošemetné. Jen výjimečně se v soupisu revíru dočtete o zákazu, či povolení konkrétního typu příbytku. Vesměs jste tedy odkázání na dohady a intuici.

Pokud se jako já rozhodnete oslovit právníka, dostanete vyčerpávající čtvrthodinovou výpověď, ve které se opakují neustále slova a fráze – ve znění, vyšší právní norma, vlastník, zřizovatel, pronajímatel, konkrétní voda a tuším, že zaznělo i slovo škoda.

V praxi se tedy dá postupovat následovně… Pokud tedy nechcete neustále zjišťovat vlastníka, nájemce, zřizovatele… Deštníky se zástěnou i bez ní postavte kdekoliv. Jelikož nemají uzavíratelný vchod, tak alespoň podle některých právníků nejde o přístřešek.

V případě, že budete ze strany rybářské stráže perzekuováni, jak se to děje na některých jihočeských pískovnách, nebojte se tento „přestupek“ řešit v součinnosti s Policií ČR. Brolly, plachty, altány… Pokud chcete lovit v CHKO či jiném chráněném území, stoprocentně je nechte doma. Bivak s podlážkou i bez ní stavte jen tam, kde je to výslovně povoleno.