Akvaponie je metoda produkce potravin, která spojuje akvakulturu (chov ryb) s hydroponií (pěstování rostlin bez půdy). Využívá jejich symbiózy a s pomocí bakterií dosahuje maximálního využití vstupů. Výsledkem jsou zdravé a chutné ryby a čerstvá zelenina po celý rok.
text: Marek Kožušník
Při hledání křehké rovnováhy v uzavřených systémech akvaponických farem, které spojují chov ryb a pěstování rostlin, pomáhají odborníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).
S firmou Flenexa zmapovali tok živin, navrhli model pro předpověď chování systému a vytipovali řasy, které mohou high-tech farmaření učinit efektivnějším. ČTK to dnes oznámila mluvčí Fakulty strojního inženýrství VUT Iveta Hovorková.
Firma Flenexa pěstuje v Přáslavicích u Olomouce pod umělým světlem saláty, jejichž kořínky jsou místo hlíny ve vodě. V nádržích plavou ryby. První spolupráce s VUT se zaměřovala na analýzu toku hmoty a energie v akvaponickém procesu. Během tří měsíců odborníci odebrali a analyzovali desítky vzorků vody.
„Díky tomu se nám podařilo zmapovat tok živin, které putují primárně od ryb směrem k rostlinám, a také jsme vytvořili model, který umí simulovat, jak bude systém po nějaké změně vypadat. Laicky řečeno: jak se změní rovnováha systému, pokud například sklidím určité množství salátů,“ uvedl Vítězslav Máša z ústavu procesního inženýrství strojní fakulty VUT.
Úkol, jak nastolit v systému rovnováhu živin, připadl vědcům z CzechGlobe. Jde zejména o odstranění přebytečných živin, které se ve vodě hromadí.
„Vybrali jsme a otestovali dva druhy řas a ukázalo se, že sloučeniny dusíku spotřebovávají velmi efektivně. Do budoucna proto zvažujeme do systému cirkulující akvaponické vody zapojit řasový bioreaktor. Ten si lze představit jako trubky nebo ploché akvárium, které se prosvěcuje a kde rostoucí řasy působí jako stabilizační prvek celého procesu,“ vysvětlila Kateřina Sukačová z CzechGlobe.
Ideálem akvaponického farmaření je soběstačný systém, který by dokázal produkovat potraviny ve ztížených podmínkách, například v podzemí.
„Řasy plánujeme využít na udržování rovnováhy během změn osazení systému. Navíc jsou samy o sobě produktem, který chceme zkusit využít ke krmení ryb, čímž by se cyklus ještě více uzavřel,” uvedl spolumajitel firmy Flenexa Michal Netolický. Zatím krmí ryby komerčně kupovaným krmivem.
Proč akvaponie? Vlivem vzrůstající světové populace roste tlak na celosvětovou udržitelnou produkci potravin. Možnosti současné klasické produkce potravin se pomalu vyčerpávají a je třeba hledat nové cesty, jak potřeby potravin naplňovat. Jednu z cest nabízí právě akvaponické systémy.
Podle časopisu Forbes patří akvaponie mezi top 10 povolání pro třetí tisíciletí – právě proto, že tento způsob pěstování potravin je trendem budoucnosti, je ekonomický a hlavně zdravý.
Akvaponií se zabývají také na Fakultě rybářství a ochrany vod na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V zářijovém časopise Rybářství přineseme článek jednoho ze studentů, kteří si vybrali akvaponii jako svůj volitelný předmět a vykonávali zde svou praxi.
Diskuze k článku (0)