Fotografie
VOCÁSKOVÁ okomentoval Rybolov na Krym...
před 13 hod
Fotografie
milosbreth40@gmail.com založil otázku legitimní nabíd...
před 22 hod
Fotografie
Jan okomentoval Amur na bulhars...
před 4 dny
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
před 4 dny
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
před 4 dny

Jak dobře znáte vnější znaky rybí hlavy?

Marek iRybářství 2. srpna 2021 0 komentářů
vnější znaky ryb

Označení vnějších znaků na hlavě lína. 1 – předčelistní nebo mezičelistní kost (praemaxilla/praemaxillare), 2 – ústa (os), 3 – zubní kost (dentale), 4 – vousky (cirry), 5 – čelistní nebo zubní kost (maxilla/maxillare), 6 – paprsky žaberní blány (radii membranae branchiostegae), 7 – předvíčková kost nebo skřelové předvíčko (praeoperculum/praeoperculare), 8 – střední víčková kost nebo skřelové mezivíčko (interoperculum/interoperculare), 9 – žaberní nebo skřelové víčko (operculum) tvořené skřelovou nebo víčkovou kostí (operculare), 10 – spodní skřelová kost nebo skřelové podvíčko (suboperculum/suboperculare), 11 – žaberní blána (membrana branchiostegalis), 12 – nozdra (naris), 13 – rohovka (cornea), 14 – duhovka (iris) a v jejím středě zřítelnice (pupilla). Foto: Jozef Májsky

Poznávání

Snad každému je srozumitelné prastaré moudro, že ryba smrdí od hlavy. Rybáře by ale měla rybí hlava zajímat i z jiných hledisek. Kromě obecně známých vnějších znaků (tlamka, oko), lze totiž na ní najít i některé další druhově specifické morfologicko-anatomické znaky (např. vousky), podle nichž lze poznat, s jakým rybím druhem máme do činění.

text: Jozef Májsky

Přiznám se, že tuto problematiku o hlavě (caput) ryb jen tak „z hlavy“ neovládám. Proto jsem sáhnul po odborné literatuře a vybral z ní nejdůležitější vnější znaky, které na ní rozlišují kovaní ichtyologové.

REKLAMA

štika obecná
Kostěné paprsky vyztužující žaberní blánu jsou dobře patrné na spodní straně štičí hlavy. Foto: Jozef Májsky

Protože české názvosloví nemusí být vždycky jednotné a jednoznačné, uvedl jsem i vědecké (latinské) názvy, které by měly být stabilnější a třeba se mohou hodit i studentům. Je nutné zdůraznit, že na názorných idealizovaných kresbách se nám mohou jevit všechny tyto znaky jasné a srozumitelné, ovšem téměř vždy je těžší nebo i zcela nemožné je najít na rybě, kterou držíme v ruce.

A nejenom proto, že se může jít jen o drobnou rybku. Platí to často i u větších exemplářů s výraznou pigmentací, která překrývá hlouběji pod kůží ležící struktury. Podobné je to v případě fotografií, kůže ryb totiž někdy různě lomí světelné paprsky, popřípadě se příliš leskne. Jen s velkou námahou jsem našel v mém fotoarchivu trochu použitelný obrázek hlavy lína, na kterém je jakžtakž možné rozpoznat znaky vyznačené na srovnávací kresbě.

REKLAMA

Kromě oka (oculus), u kterého nás zajímá hlavně zbarvení duhovky (iris), popřípadě tvar zřítelnice (pupilla) v jejím středu, si rybáři pozorně všímají na rybí hlavě ústa (os) – třeba jejich postavění (koncová, spodní, svrchní – horní), přítomnost nebo absenci vousků (cirry) kolem nich a pak i případné ozubení čelistí.

Zuby mohou u ryb růst v dolní čelisti na zubní kosti (dentale), v horní čelisti pak na čelistní kosti (maxilla/maxillare) i předčelistní nebo mezičelistní kosti (praemaxilla/praemaxillare) a třeba u štiky i na podnebí a jazyce. Nozdry (naris) se jeví jako méně zajímavý znak, kterého si rybáři příliš nevšímají.

kapr obecný
Žaberní štěrbiny jsou na spodní straně hlavy (zde kapr) odděleny mezi sebou hrází (isthmus). Foto: Jozef Májsky

Největší část rybí hlavy zabírají po bocích umístěná líce a žaberní nebo skřelová víčka (opercula), která jsou v zadní části lemována žaberní blánou (membrana branchiostegalis), vyztuženou v spodní části kostěnými paprsky (radii membranae branchiostegae) – dobře patrné jsou na štičí hlavě.

Žaberní štěrbiny jsou na spodní straně hlavy oddělené mezi sebou hrází (isthmus). Poměrně těžko se na živé rybě identifikují jednotlivé menší kosti doplňující skřelové víčko (operculum), jehož podstatnou část tvoří skřelová nebo víčková kost (operculare).

Pod ní se nachází spodní skřelová kost nebo skřelové podvíčko (suboperculum/suboperculare), před ní pak předvíčková kost nebo skřelové předvíčko (praeoperculum/praeoperculare) a mezi nimi vtěsnaná menší střední víčková kost nebo skřelové mezivíčko (interoperculum/interoperculare).

Kostí je samozřejmě na rybí lebce větší počet, ale ty, které jsem uvedl, lze rozlišit za příznivých podmínek i na živé rybě.

Hlava ryby podle Nakamury – převzato z Ichtyologické príručky (Holčík a Hensel 1972)
1 – předčelistní nebo mezičelistní kost (praemaxilla/praemaxillare), 2 – ústa (os), 3 – zubní kost (dentale), 4 – vousky (cirry), 5 – čelistní nebo zubní kost (maxilla/maxillare), 6 – paprsky žaberní blány (radii membranae branchiostegae), 7 – předvíčková kost nebo skřelové předvíčko (praeoperculum/praeoperculare), 8 – střední víčková kost nebo skřelové mezivíčko (interoperculum/interoperculare), 9 – žaberní nebo skřelové víčko (operculum) tvořené skřelovou nebo víčkovou kostí (operculare), 10 – spodní skřelová kost nebo skřelové podvíčko (suboperculum/suboperculare), 11 – žaberní blána (membrana branchiostegalis), 12 – nozdra (naris), 13 – rohovka (cornea), 14 – duhovka (iris) a v jejím středě zřítelnice (pupilla).

Doufám, že jsem tímto dosti odborným pojednáním o rybí hlavě nezpůsobil čtenářům bolení hlavy, naopak věřím, že se i tato na první pohled nezáživná fakta mohou některým rybářům hodit.

Praktičtí rybáři se snad k článku vrátí, když budou obírat maso z uvařené rybí hlavy do rybí polévky a ichtyologové nebo jazykovědci pak mohou doplnit nebo korigovat uvedenou terminologii podle nejaktuálnějších poznatků.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled