Trochu jinak na okouny

Když jsou okouni aktivní, stejně jako rybář, který nelení a přivstane si, aby byl u vody při rozednění, je šance na úlovek veliká. Stačí vědět kde okouni jsou, kde jsou rybičky co loví a být na správném místě.

text: Ivo Novák

Je parádní, když se kolem břehů voda doslova vaří. Rybičky prchají před lovícími okouny a ti je nemilosrdně ládují do svých pupků. To se to chytá, panečku! Stačí prohazovat místa kolem takového dění a hledat ty dravečky, kteří ještě nemají v žaludku svou denní dávku.

Odpočinek ve větvích padlého stromu

Rybář si většinou vystačí s gumovými nástrahami. Nymfa, smaček nebo ráček většinou stačí. Jen když se nedaří, tak přijde řada i na woblery, popřípadě rotačky. Ještě za šera rád používám dráždivé barvy a jak se začne rozednívat a vykoukne sluníčko, přezbrojuji na přírodní vzory.

Najít padlý strom do vody, kde se v koruně drží hejno rybek, je trefa do černého. Tady budou okouni celý den pást svoje hejno a během dne se budou ládovat do sytosti. To se pak tají dech, když rybář v polarizačních brýlích vidí okouny v délce kolem 40 cm, jak se líně válejí mezi větvemi. Moc aktivity ale nepředvádí. Nemají proč se za něčím honit. Rychle tažená nástraha jim vůbec nic neříká.

Fígl na pruhované rytíře

O jednom takovém místě vím a strávil jsem u něj několik dní, než jsem vymyslel fígl, který na pruhované rytíře platil. Okouni jsou zvědaví. Někdy se dají vylákat z úkrytu na pomalu taženou nástrahu kolem koruny stromu. Pomalu se přijedou podívat a zase se vrátí na svoje stanoviště mezi větve.

Jednou z nástrah, která mi na takové dráždění okounů funguje, je nymfa na 1,5g jigové marmyšce. Chce to být trochu zručný v nahazování a posílat nástrahu co možná nejblíže k větvím. Přesnost náhozu je rozhodující. Chce to ale počítat s tím, že voda trochu náš pohled zkresluje. Stačí chvilka zaváhání a nástraha je ve větvích.

Nemá cenu nad ničím přemýšlet. Musí se utrhnout a navázat jiná. Vždyť je to pár korun! To nemá cenu řešit. Nástraha se nechá vyklesat ke dnu.

Někdy okouna zaujme už dopad nástrahy na hladinu a dokonce ji vezmou už při propadu. Když se to nestane, je dobré chvilku vyčkat a sledovat okouny, jak se budou chovat. Někdy to trvá i několik sekund, než se hnou a líně se vyrazí podívat, co se děje. A právě teď přichází rozhodující chvíle. Je třeba jim zahrát divadýlko, v němž hlavní roli hraje chutné a lehce ulovitelné sousto.

Jak rozpohybovat celé hejno

Žádné rychlé pohyby! Trocha chvění stačí, nepatrný pohyb, mírné přizvednutí nástrahy. Ideální je vše pozorovat v přímém přenosu a sledovat, kdy okoun dostane chuť nástrahu ochutnat a nasaje ji. Na vlasci byste takový záběr mnohdy ani nezaznamenali. Jde o velice adrenalinové chytání. Šup! Nástraha mizí v tlamce.

Přiseknutí a okoun vyráží. Zdolat ho rychle? To by byla chyba!  Ideální je přidřepnout si a jen se snažit držet okouna  kousek od větví. Když ho z vody nepáčíte silou, tak nejančí a nechá se vodit kolem koruny. Jen občas poškube hlavou.

Ostatní okouni neví, co se děje a vzbudí to v nich dojem, že se chystá nějaká čistka potěru, což v nich probudí zájem o kořist. Mnohdy jezdí kolem chyceného okouna, a tak máte šanci rozpohybovat celé hejno a dostat ho alespoň na chvíli z větví.

Tahám okouny po celý den…

Ideální je používat háčky bez protihrotu. Ryby z nich nepadají, pokud je vlasec v tahu a když chci, stačí povolit a někdy se ryba zbaví nástrahy sama. To se hodí i při takovémto zdolávání. Proč? Protože na háčku může být průměrný okoun, ale mohl by tam viset třeba i čtyřicátník. V takový moment, když se podaří nástrahu uvolněním vlasce dostat z chyceného okouna, je šance ulovit toho většího. Už se mi to několikrát podařilo.

Tímto stylem si můžete celé hejno přilákat až k sobě. Ale vyplašit ho by byla chyba. Je třeba počkat, až se ostatní okouni otočí a začnou se vracet zpět. To je chvíle na rychlé vyháčkování a opětovné nahození. Pro mě je ale hlavní udělat si nějakou fotečku a tak většinou ulovit dalšího loupežníka. Nestíhám a musím vše opakovat od začátku.

Ideální je najít si k nahazování místo, kde máte možnost vést nástrahu kolem koruny stromu. Když takový flíček neobjevíte, musíte se spoléhat na propad nástrahy a na pár prvních zatažení. Jak je nástraha od koruny stromu dále, nemá cenu se zdržovat a nahazujte znovu. Někdy touto metodou taháte okouny po celý den, ale s přestávkami. Já si je tedy dělám. Jsem zvědavý, co jsem nafotil a tak si sednu a prohlížím záběry a za čtvrthodinu jdu znovu chytat.

Jak umíte nahazovat?

Paráda je, když se dá měnit místo a prochytávat korunu i z druhé strany. To pak po pár ulovených rybách měním pozici a vyplácí se to. To byl jeden způsob. Mám ještě jeden! Když se nedaří dostat okouny z koruny ven, musí se za rybami do koruny větví. To pak sestavu převážu. Olověný 1g brok připnu na konec vlasce a zhruba metr od něj vytvořím boční návazec. Ten nechávám asi 10 cm dlouhý. Na něj navážu háček a napíchnu smačka. Tím je sestava hotová.

A teď se ukáže, jak umíte nahazovat. Vše záleží na přesnosti a citu. Snažím se brok přehodit přes nějakou větev v koruně. Když se to povede a smaček neuvízne, mohu s ním pomalu pohybovat a nechávat ho zase pomalu propadávat a přizvedávat.

Co používám

Tento způsob zaujme i ty největší ospalce. Doslova se k nástraze přišourají a smlsnou ji jako malinu. Teď je ale čas dostat okouna rychle z větví! Broček na konci se přehoupne přes větev, nebo se stáhne z vlasce a tak zdolávání nic nebrání. Jakmile je okoun z dosahu větví, zdolává se stejně, jak jsem popisoval výše.

Důležité rozpohybovat ostatní okouny! I v tom je podstata úspechu. Háčky používám malé muškařské – na blešivce.  Smačky většinou bílé, nebo bílé s glitrem a černým ocáskem. Zkoušel jsem ale i zelené s červeným ocáskem i jiné. Také fungovaly. Když nemám smačky po ruce, lze použít i nymfy. Tam upřednostňuji olivově zelenou barvu.

Lov v kalné vodě

To, co jsem zde popisoval, je způsob lovu v čisté vodě, kde větvě vidíte a vidíte i ryby. V kalné vodě bych ale takhle nelovil. To by byla ztráta času i nástrah. Do kalné vody jde použít první způsob, který jsem popisoval.

Tam je pak otázkou, zda rybář dokáže rozpoznat pravou chvíli, kdy okoun nástrahu nasaje. Může to být i v okamžiku, kdy rybář vyčkává s oživováním nástrahy – a pak je možné, že záběr propásne. To se nedá nic dělat. Takové rybaření prostě je.  Nejde přece o to vylovit co nejvíce ryb, ale o to užít si den.  

Hlavní je vymyslet, co na okouny v danou chvíli platí. Použít při takovém lovu bellyboat by byla paráda, ale ten, který jsem měl, mi nevyhovoval (vážím nějak moc) a jiný zatím nemám. Budu se muset po nějakém poohlédnout.