V posledních letech mají rybáři a rybníkáři s ptáky živícími se převážně rybami velké starosti. V případě kormoránů se skutečně jedná o černý mor, který výrazně poškozuje ichtyofaunu na mnoha místech nejen naší republiky.
text: Jozef Májský
Nelze se tedy příliš divit ani tomu, že se averze vůči tomuto výlučně rybožravému predátorovi přenesla i na volavky, které se živí do značné míry i jinými živočichy, například žábami, hlodavci i hmyzem a na rybách způsobují podstatně menší škody.
Početnější je u nás pouze volavka popelavá
Další příbuzné volavky popelavé patří k vzácným a ohroženým druhům. Bez rozdílu, jestli máme volavky zařazené na pomyslné černé listině, nebo k nim máme indiferentní postoj, popřípadě obdivujeme jejich ladný let a lovecké dovednosti, jednotlivé druhy bychom měli umět rozlišit, resp. je rozeznat od jiných brodivých ptáků.
Silueta v letu
I když hledíme na větší, pomalu letící ptáky nad řekou nebo rybníkem za nepříznivých světelných poměrů, volavkovité druhy se téměř vždy prozradí typickou siluetou. Na rozdíl od dalších brodivců, třeba čápů, letících s nataženým krkem, volavky mají v klidové pozici i při letu krk stočený do tvaru písmene S. S takto zataženým krkem dokáže volavka rovněž nepohnutě číhat ve vodě. Někdy i celé hodiny.
Harpuna v akci
A když konečně spatří kořist, tak silné krční svaly hlavu zakončenou špičatým zobákem s jemně pilovitými čelistmi hbitě vystřelí jako harpunu. Kromě číhání na něco k snědku, které je pro ně nejtypičtější, někdy při lovu volí velmi pomalé plížení vodou a když kořist vyplaší, zmocní se jí prudkým úderem zobáku.
Pobytové znaky
Přestože jsou volavky velice opatrní ptáci, kteří nás zaregistrují už z dálky a často raději odletí, prozradí je některé pobytové znaky. Typické jsou jejich stopy v pobřežním bahně a pozornému oku neunikne ani volavčí pírko nebo dokonce jemný pudr na hladině vody. Tento drobivý prach, produkt prsních pernic, tito ptáci používají k čištění peří. Volavkám se na jeho vyčesávání vyvinul na vnitřní straně drápu prostředního prstu hřebínkovitý zářez.
Tajemství volavčí řeči
Typickým projevem volavky popelavé (Ardea cinerea) je i hlasité krákoravé volání kréjik nebo chréjik, od něhož je odvozeno pojmenování tohoto vodního ptáka. Tak se ozývají se letící ptáci, na hnízdě pak vydávají volavky chraplavé nebo chrochtavé zvuky.
Mláďata vydávají od útlého věku často opakované, pomalé kakaka nebo kekeke, později, zvláště při krmení, různé kvičivé a chraptivé zvuky. Právě na základě těchto hlasových projevů lze najít v korunách stromů volavčí hnízda. Jednotlivá nebo celé hnízdní kolonie volavky popelavé mohou být od vody i dosti vzdáleny.
Krásná, ale vzácná příbuzná
Na rozdíl od tohoto běžného druhu hnízdí velice vzácná volavka červená (A. purpurea) sporadicky v rozlehlejších rákosinách, hlavně v jižních částech státu. Od své běžné sestřenky se liší živěji rudohnědým zbarvením, ovšem v protisvětle nebo za soumraku si je můžeme snadno splést. Hlas je podobný jako u volavky popelavé, ozývá se ale podstatně řidčeji.
Tento druh je podstatně nenápadnější, žije a loví na skrytějších místech, například v zátokách a lagunách ukrytých v rákosí. Proto volavku červenou můžeme častěji pozorovat mimo hnízdiště v době potulky po hnízdění. Dospělý jedinec obou těchto přibližně stejně velkých druhů spotřebuje denně 350 až 500 gramů potravy. Z rybí nabídky dávají přednost menším rybkám dlouhým kolem 10 cm, méně často v jejich zobáku končí větší kusy (20 až 25 cm), které mohou někdy pouze poranit.
Kolik ryb sežerou?
Vědecká pozorování na intenzivně obhospodařovaných rybnících v Evropě ukázala, že volavky popelavé způsobily na rybí produkci ztráty maximálně 8 %. Na souši je často vidíme na čekané v polích, kde se významně podílejí na hubení hrabošů. Zde loví i větší druhy hmyzu, jako jsou kobylky, sarančata apod.
Typický bílý šat
Pro další dva druhy volavek je typický bílý šat. Ten se promítl i do jejich pojmenování. Volavka bílá (Egretta alba), je velikostí podobná předchozím druhům, má ale čistě bílé peří. Na rozdíl od všech zmiňovaných druhů nemá na hlavě prodloužená pera, ve svatebním šatě má ozdobné peří na hřbetě.
Tuto ozdobu i chocholku má rovněž její podstatně menší příbuzná, volavka stříbřitá (E. garzetta). Je ale třeba podotknout, že ozdobný pléd, pro který byly hlavně volavky bílé na přelomu 19. a 20. století loveny pro ženskou módu po milionech, jim brzy po rozmnožování vypadává.
Když se na obě volavky podíváme dalekohledem, všimneme si zbarvení zobáku. Ten má volavka bílá žlutý, zatímco volavka stříbřitá černý. Protože tito ptáci většinou stojí ve vodě, mohlo by se zdát, že mají stejně černé nohy. Platí to ale jenom částečně.
Výrazně žluté prsty
Když totiž volavka stříbřitá vyjde na souš, lehce zjistíme, že má výrazně žluté prsty. Ty vyniknou zvlášť tehdy, když si například někde v jižní Evropě drze vykračuje u nohou krávy nebo koně a rovnou zpod kopyt loví vyplašený hmyz, podobně jako volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), která s oblibou sedá na dobytek. U nás sice (nepravidelně) tento tažný druh zahnízdí, za vzácné ale považujeme i jeho pozorování v mimo hnízdním období na tahu.
Volavka bílá dává přednost rybám
Pokud jde o hnízdění, o moc lépe na tom není ani volavka bílá… Ovšem v posledních letech lze na březích řek a rybníků poměrně často pozorovat nehnízdící potulující se exempláře nebo i několik těchto bělostných ptáků. Výjimkou není ani situace, kdy spolu s volavkami popelavými číhají v mělké vodě na drobné rybky. Na rozdíl od své menší příbuzné volavka bílá v potravě preferuje ryby, ale podobně jako volavka popelavá patří i mezi zdatné lovce hrabošů.
Jsou u nás přemnožené?
Ze čtyř druhů výše zmíněných volavek, které patří do naší přírody, bylo v uplynulých desetiletích zaznamenáno výraznější šíření a zvyšování početnosti pouze u volavky popelavé. Zatím, až na vzácné výjimky, bych si netroufl říct, že jsou u nás volavky přemnožené. Kdyby ale měl populační růst volavky popelavé pokračovat, další nárůst početnosti tohoto rybožravého druhu by se zřejmě neobešel bez radikálnějších řešení. Na rozdíl od kormorána, který se rozmnožuje mimo naše území, by bylo snadnější zasáhnout do reprodukce volavky popelavé, protože v převážné míře jde o naše domácí ptáky.
Diskuze k článku (0)