Fotografie
VOCÁSKOVÁ okomentoval Rybolov na Krym...
předevčírem
Fotografie
milosbreth40@gmail.com založil otázku legitimní nabíd...
před 4 dny
Fotografie
Jan okomentoval Amur na bulhars...
před 6 dny
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
před 6 dny
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
před 6 dny

Dubnové Rybářství: Zásady slušného chování u raků, pach vítěze i spory na život a na smrt

Marek iRybářství 25. března 2021 0 komentářů

Samci raků se od samic obvykle liší nápadně velkými klepety. Na snímku samec raka říčního z Píseckých hor, foto: M. Fořt

Poznávání

Raci jsou bezobratlí živočichové, ale co se týče komunikace a chování, moc si nezadají s obratlovci. Jelikož nevydávají žádné cílené zvuky (nebo se o nich neví), musí používat jiné komunikační kanály. A jelikož se jim to daří a navzájem si vcelku dobře rozumí, jsou schopni i čilých společenských kontaktů, rodinných vztahů i sporů na život a na smrt.

text: Miloš Buřič

Jsou schopni si rychle vybudovat hierarchii, která usnadňuje řešit spory i jinak než náročným fyzickým konfliktem. Zároveň jsou schopni využít příležitosti, aby se ve společenském žebříčku dostali výše.

REKLAMA

Jak raci komunikují?

Jak už víme, komunikace pomocí zvuků u raků pravděpodobně neexistuje, ale vodní prostředí nabízí další možnosti. Místo zvuků mohou raci vysílat signály pohybem a postavením těla a klepet, pohybem tykadel (antén) nebo dotekem klepety či tykadly. Ale zásadním signálem jsou chemické komunikační (nebo spíše informační) látky, které vylučují do svého okolí spolu s močovinou.

Pach predátora

Stejně tak jsou schopni signály přijímat a zpracovávat – rozpoznávat mezi důležitými pachovými informacemi (od vlastního druhu, cizího druhu, predátora, potravy), zrakem vyhodnotit podle velikosti nebo postoje protivníka svoje šance nebo pomocí senzorických chloupků různě po těle např. vnímat změny v proudění vody.

REKLAMA

Rozpoznání známých „tváří“

Všechny tyto podněty mohou vést k brzkému úniku před nepřítelem či predátorem, rozpoznání síly a odhodlání protivníka, nalezení zdroje potravy nebo vhodného partnera pro páření, ale i k rozpoznání jedinců stejného druhu (dokonce i známých „tváří“ v rámci populace včetně dominantních jedinců) nebo pro kontakt matky s potomstvem. Jednotlivé způsoby komunikace mají svůj smysl a využití při konkrétních situacích v životě jedince.

Znázornění chemické komunikace mezi dvěma bojujícími samci raka bahenního. Močovina s feromony (zvýrazněná aplikací fluoresceinu) je vypouštěna z otvorů nedaleko úst a pomocí čelistních nožek a proudem vody vypouštěné z žaberní dutiny je nasměrovaná přímo na oponenta. Komunikace tak vlastně probíhá močí z očí do očí, foto: T. Breithaupt

První bitvy

Jakmile se malí ráčci osamostatní, začíná ten pravý konkurenční boj. Ten do jisté míry funguje už u ráčat, která stále užívají ochranu matky, ale po ukončení ochranitelských pout začíná nový příběh. K potřebě potravy přibývá starost o další zdroje – prostor a úkryt. Čím méně je zdrojů, tím větší je konkurence a tím častěji dochází ke sporům, prvním bitvám – často bratrovražedným.

Cesty kastovním systémem

Zezačátku jsou spory díky podobné velikosti sourozenců vyrovnané, ale jakmile se někteří projeví jako silnější, nůžky rozdílů se začínají rozevírat. Dochází k soubojům, které protivníky dělí na silnější a slabší. Silnější se následně utkávají s jinými silnějšími, aby se dostali k nejlepšímu úkrytu, k dostatku potravy apod. Vytváří se tak společenský žebříček v rámci věkových kategorií raků – hierarchie. Navíc dochází k soupeření i s většími (staršími) jedinci, o potravu a o vlastní život. Jak už bylo napsáno výše, kanibalismus u raků není ničím neobvyklým.

Někteří raci jsou agresivní, jiní pasivní

Určujícím faktorem v soubojích je velikost raka a velikost klepet. Větší raci s většími klepety mají vetší pravděpodobnost, že uspějí. Rak s chybějícím klepetem (nic neobvyklého) je na tom ještě hůře. Roli ale hraje i faktor spojovaný spíše s obratlovci – personalita, neboli nátura jedince. Někteří raci jsou jednoduše agresivnější, jiní spíše pasivní. Může se stát, že i menší rak je dostatečně agresivní a aktivní, aby zastrašil nebo přemohl většího protivníka.

Páření raka pruhovaného na přítoku ÚN Orlík. Raci při páření často téměř nevnímají okolí. Podobně jako raci na snímku. K jejich rozdělení došlo až po jejich ulovení a manipulaci s nimi, foto: M. Buřič

Pach dominance

Ne vždy ale raci o zdroje bojují. Výše jsem se zmínil o hierarchii – každý jedinec má určité postavení, které vzešlo z předchozích kontaktů a soubojů. A všichni jsou schopni si jednak předchozí oponenty pamatovat (až více než týden) a za druhé doslova cítí pozici, kterou protivník v hierarchii má. Existuje totiž i takzvaný pach vítěze či pach dominance, který obvykle působí jako účinné varování.

(Doc. Ing. Miloš Buřič, Ph.D. působí v laboratoři sladkovodních ekosystémů na Fakultě rybářství a ochrany vod na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.)

Mnohem více se o racích dočtete v novém čísle časopisu Rybářství, které bude na stáncích od začátku dubna.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled