Nemilosrdný predátor na vrcholu sil: Kdo zachrání ryby před vydrou říční?

Bývaly doby, kdy bylo vyder na našem území málo. Tohle už ale dávno neplatí, dnes je vydra pravou rybářskou noční můrou. Jen na území Východočeského územního svazu evidují rybáři více než 770 kusů vyder, které v roce 2020 způsobily škody v hodnotě 21 milionů korun.

text: Marek Kožušník

Vydra říční už dávno není živočich, kterého by byla potřeba chránit v míře, jaké se jí dostává. Na současný stav pak doplácejí rybáři. Dejme slovo technikovi Východočeského územního svazu Karlu Němcovi: „Roční škody způsobené vydrou říční jsou v roce 2020 v našem územním svazu obdobné se škodami způsobené kormoránem. Přímo devastační působení vydry se projevuje velmi silně například na populaci pstruha obecného ve střední a horní části Tiché Orlice, nebo v úsecích Stěnavy a Metuje.“

Oblíbená vydří pochoutka

Pobytové znaky vyder eviduje většina z 97 místních organizací Východočeského územního svazu. Následkem toho tyto organizace přestávají hospodařit na chovných (odchovných) potocích. Dalším smutným příkladem je MO Stárkov. Místní rybáři zde už roku 1977 zahájili záchranný chov ohroženého raka říčního. Do roku 2005 se jim podařilo odchovat a vysadit téměř 11 tisíc kusů. Raky vysazují do řeky – a tam si na nich bohužel okamžitě pochutná vydra říční.

Bez možnosti odstřelu

„Po tříletém chovném cyklu neslovili loni rybáři ve Stárkově ani jeden kus raka,“ pokračuje Karel Němec. „Po celý rok nacházeli kolem odchovného rybníčku pobytové znaky vyder. Ministerstvo životního prostředí bohužel trvá na ochraně vyder bez možnosti odstřelu. Jen na území našeho územního svazu evidujeme v roce 2020 více než 770 kusů vyder, které způsobily škody v hodnotě 21 526 240 korun.“

Na vrcholu potravního řetězce

V 70. letech 20. století přežívalo na území České republiky pouze okolo 170 vyder. V roce 2000 už šlo odhadem o 700 až 800 vyder. O deset let později žilo na našem území více než 2000 jedinců a počet stále stoupal. Dnes jich u nás žije více než 4000. Vydra je dnes na vrcholu potravního řetězce našich vodních ekosystémů, nemá jiného nepřítele než člověka.

Vydra tu žila odjakživa

Ochránci zvířat mají několik argumentů, proč současný stav ochrany vydry zachovat. Především je to původní druh, vydra žila na našem území odjakživa. K vysokým škodám dnes podle ochránců dochází proto, že je krajina a vodní prostředí silně pozměněno lidskou činností. Kvůli tomu nefunguje přirozený vztah predátora a kořisti. Proti tomu sice nelze mít námitky, ovšem stavy přemnožené vydry to jaksi nesníží.

Jak zmírnit škody

Vydra podle ochránců zvířat jen přirozeně využívá, co jí nabízíme. A při nadměrných škodách navíc existuje řada možností, jak je snížit. Dodávají, že je populace vyder stále ohrožená a bez její ochrany a zlepšování vodního prostředí může vydra opět z naší krajiny vymizet, jako tomu bylo v druhé polovině 20. století.

Informace z první ruky

Tomuto palčivému problému se věnovalo i lednové vydání časopisu Rybářství. Přineslo pět pohledů na zásadní problém rybářského světa – přemnoženou vydru. Prostor dostali akademický pracovník a soudní znalec z oboru vodní hospodářství Zdeněk Adámek, pracovník Rady ČRS Pavel Vrána, majitel pstruží líhně Miroslav Kulich a technik VčÚS Karel Němec, který vysvětlil poněkud komplikovaný proces, jak dosáhnout na náhrady škod způsobené vydrou. Svůj text ale představili také zástupci AOPK a Ministerstva životního prostředí.

Jak lednový časopis hodnotili nezávislí recenzenti, si můžete přečíst na adrese https://testovani.irybarstvi.cz/test/casopis-rybarstvi

Za starých časů Oty Pavla

Pokud jste si lednové Rybářství koupit nestihli, zkuste naši nabídku výhodného předplatného. Za pouhých 840 Kč vám každý měsíc po celý rok přistane přímo do schránky časopis plný těch nejdůležitějších rybářských informací. A pokud to nevíte, Rybářství je jedním z nejstarších dosud vycházejících časopisů u nás. První číslo vyšlo v roce 1897. Vycházelo i v době, kdy Ota Pavel jezdíval na ryby na Berounku do Branova k panu Proškovi.