Lín je jedna z našich nejkrásnějších ryb. Zdržuje se především ve stojatých vodách, občas ho však potkáte i v mírně proudné řece.
Text: Josef Jehlička
Při lovu línů na položenou se musíme snažit docílit toho, aby nástraha nezapadla příliš hluboko do vrstvy bahna či tlejících zbytků rostlin na dně. Právě na takových místech se totiž líni s oblibou zdržují.
Použijeme tedy buď lehké nástrahy (foukaná kukuřice, pečivo, těsta s rozmačkanými piškoty apod.), popřípadě bude naše sestava obsahovat nějaký nadnášecí prvek.
Mírné zapadnutí nástrahy rozhodně na škodu není. Hlavně ve stojatých vodách ale bývá vrstva na dně jemně „nadýchaná“ a i sebelehčí nástraha do ní zapadne. Lín má však vynikající čich a většinou ji snadno najde. Problém by mohl nastat hlavně u těžších nástrah a u montáže s velmi krátkým návazcem.
Nezapomínejme lehce vnadit. Máme-li tu možnost, klidně i den nebo dva dopředu. Ryby se naše místa naučí navštěvovat.
Líni berou dobře od května, přes léto pak budeme nejúspěšnější určitě navečer. Hledáme je hlavně v blízkosti porostů vodních rostlin a přímo mezi nimi, přes teplé letní dny budeme ale stejně asi úspěšní jen občas, především s drobnějšími sousty.
Líní krasavec začíná brát s prvními chladnějšími srpnovými dny a bývá aktivní až do příchodu zimy. Na bohatě zakrmovaných místech se rychle naučí vyhledávat zbytky z přídělu, určeného zpravidla kaprům či cejnům. A potom se často uloví i při lovu jiných ryb. Na dobrém místě určitě nebude jen jeden lín.