Učíme se ve Vodňanech: Jak rybníky zabraňují povodním

Povolená výška vodní hladiny v rybnících bývá označována jako normál (také cejch, nula). Bývá vyznačena na některé pevné části vodního díla značkou, například na výpustním zařízení.

Text: Karel Dubský foto: archiv školy, Vladimír Urban

Výšku hladiny stanovuje vodoprávní úřad při povolení vodního díla nebo stanovuje povinnost tuto značku zřídit žadateli o povolení provozu vodního díla. Pro provozovatele vodního díla je dodržování povolené výšky vodní hladiny závazné! Pokud na rybnících tato značka není, je normální hladina (také provozní hladina) stejná, jako je výška přelivné hrany bezpečnostního přelivu rybníka.

Manipulační řád 

U řady rybníků nebo rybničních soustav jsou zásady manipulace s vodou upraveny manipulačním řádem, popřípadě ještě provozním řádem. Tyto dokumenty nejsou povinné u starších nádrží a povinnost je zpracovat může určit vodoprávní úřad. U nově budovaných nádrží, tedy i rybníků, je manipulační řád povinným dokumentem pro kolaudaci vodního díla.

Pokud je v rybníce udržována hladina na normálu, tj. odpovídá zároveň výšce přelivné hrany přelivu, je v rybníce udržován objem vody, který je označován jako prostor stálého nadržení, neboli také užitkový (provozní) prostor rybníka. Při chovu ryb je logicky zájmem každého chovatele tento objem vody v roce udržovat co nejdéle, protože má přímý dopad na dosaženou produkci ryb.

Kritický stav vody

Zejména v posledních letech jsme v mnoha případech svědky poklesu vodní hladiny v rybnících pod normál. Srážky bývají minimální, přítoky nedostatečné. Ty nepokrývají ani ztráty způsobené odparem z hladiny, odparem z rostlin a průsaky. Tento stav je v některých oblastech s nízkými srážkami v poslední době kritický. Je řada rybníků, které mají výrazný „podstav“ hladiny po významnou část vegetačního období.

Ne vždy nižší hladina vody souvisí s nedostatkem vody. V některých případech může jít o záměr, kdy například partie rybničních okrajů jsou po určitou dobu letněny pro jejich ozdravení, jak tomu bývá u plůdkových výtažníků, popřípadě u hlavních rybníků na prvním horku. Takové opatření má však význam pouze v případě, že zdroj vody je pro doplnění vody v rybníce dostatečný.

Opačná situace nastává při nadměrných srážkách a povodních. Rybníky se vlivem přítoku plní nad úroveň normální hladiny. Její výška je pak dána výškou přepadového paprsku v bezpečnostním přelivu. V rybníce se pak plní nejprve tzv. zásobní prostor a pak ještě ovladatelný – retenční prostor.

Přebytečná voda poté po odeznění povodně postupně odtéká bezpečnostním přelivem až do dosažení normální hladiny. Tato retenční funkce rybníků je velmi důležitá pro tlumení dopadu povodní. I při nejvyšším naplnění rybníka by však nemělo dojít k přelití koruny hráze! Takový stav (objem vody) už je označován jako neovladatelný prostor a většinou vede k zásadnímu poškození tělesa hráze.

Rybníky, zejména rozsáhlé rybniční soustavy, pojmou značný objem vody a přispívají k tlumení a zmírnění ničivé povodňové vlny. Třeboňská rybniční soustava při povodních v roce 2002 zachytila zhruba 150 mil. m³ povodňových vod! Kulminace vody v Lužnici se díky rybníkům zpozdila až o několik dnů! Také díky rybníkům na jihu Čech se snížily ničivé dopady povodně i v Praze.